Tomeček se zapsal do historie, AFRICA ECO RACE 2022 je v cíli
Maroko zůstalo za zády, Tomeček a jeho Tatry jsou v Mauritánii
Říká se, že v Mauritánii teprve dálkový závod Africa Eco Race doopravdy začíná. K tomu je nejprve potřeba zdolat marocké rozbité a prašné terény. To se Promet/Czechoslovak Group týmu zdárně povedlo. Všechny čtyři Tatry Tomáše Tomečka v pondělí ráno překročily marocko – mauritánské hranice. Jen to závodění se dnes nakonec nekonalo.
Připravena byla tradiční přejezdová etapa do prvního mauritánského bivaku v Chami. Jedná se sice o stoprocentně písčitou, ale krátkou a sportovně nepříliš hodnotnou etapu. Jejím smyslem je hlavně přesunout konvoj do vnitrozemí. Občas na této trase bývají potíže. Etapy se při Africa Eco Race ruší jen výjimečně. Před několika lety nemohly vzlétnout vrtulníky kvůli písečné bouři. A ještě dříve se krátila etapa kvůli následkům náhlých povodní, které zasáhly kraj, kudy se mělo jet.
„Nic se neděje, závod normálně běží dál. Petr Foltýn s oranžovým balai už vyjel na trať zítřejší etapy a bude připraven pomáhat. Brzy by měl za námi dorazit i Polda. A já chvátám na brífink,“ loučí se Tomáš Tomeček.
Tomečkovi se v 8. etapě vysloveně historicky nedařilo
Jednou to přijít muselo. Tomáš Tomeček zažil při Africa Eco Race etapu, která byla vizuálně i závodnicky krásná, ale jemu se v ní vůbec nedařilo. Opravoval, ale to by bylo málo. Taky zapadl a kopal. Ani to by ještě pořád nebylo dost. Po patnácti letech z Tatry musel vytáhnout vyjížděcí plechy! Tatru opravil, vykopal, z šotu vyjel. Do cíle etapy dorazil a v závodě pokračuje. Někteří další účastníci ale zřejmě stráví noc v dunách.
Podzimní termín Africa Eco Race 2022 sebou přináší četná překvapení. Mezi ně patří množství zeleně a také vody. V Senegalu je vody tolik, že už předem musela být zrušena polovina předposlední etapy závodu. V Mauritánii se kvůli vodě nic neruší, ale terén vypadá jinak a závodníkům to komplikuje život. K tomu se ale dostaneme. Nejprve ke komplikacím běžnějším, technickým.
Tomečkova závodní Tatra 815 je plně mechanické vozidlo, jaké se ještě takzvaně opravuje kladivem a majzlíkem. Zatím jedinkrát se stalo, že si Tomáš Tomeček na trati neporadil. Když praskla spojková hřídel. Teď by si poradil i s ní. Už vozí náhradní i tento za normálních okolností nezničitelný díl. Třeba taková porucha na olejovém čerpadle nemusí být nic zásadního.
„Asi po hodině v dunách mi sjela hadice z čerpadla, to už se mi dříve stalo. Olej stříkal na motor, bylo to nepříjemné, ale nic neřešitelného,“ přibližuje Tomeček první problém na trati osmé etapy. „Stačí hadici nasadit zpět a utáhnout. Ale všechno ztěžovalo horko, nedalo se na to sáhnout. Taky jsem stál v kopci. Musel jsem vyjet na dunu a sjet na protidunu. Pak se mi to podařilo opravit a pokračoval jsem dál.“
V kabině křičím radostí i nadávám jako havíř, přiznává Tomeček
Po bouři nastal klid. Tomáš Tomeček si po dramatické osmé etapě užil krásné svezení, do cíle devítky dojel šestý a celkově se vrátil na pátou pozici kategorie auto/kamion. Jeho krajan Zdeněk Tůma dovezl čtyřkolku na sedmém místě mezi motocykly a také stoupá pořadím.
Dálková rally Africa Eco Race se pomalu blíží do finále. Sedmá, osmá i devátá etapa přinesly to pravé, drsné dakarské závodění. Závodníci i jejich stroje toho mají dost a odpadávají. „Vůbec nevím, kde jsou naše baléčka,“ přiznává Tomáš Tomeček. „Spousta účastníků zůstává někde viset, baléčka dva dny jezdí nonstop. Odpadl už i italský Mercedes, můj soupeř. Asi mu odešel přední pohon a baléčka se ho snaží dostat z dun, ale nic nevíme jistě,“ pokračuje český pilot a šéf týmu čtyř Tater v jedné osobě. „Jsme už všichni opravdu unavení. Lidi usínají na brífinku, je to jako za stara.“ Což platí i pro stavbu trati. Nejezdí se z bodu do bodu jako na Dakaru v Saúdské Arábii, ale na kurs. „Jedeš třicet kilometrů a nevíš, jestli jedeš správně. Dneska se mi dařilo, všechno jsem našel. Navigace je mazec. V kabině křičím radostí i nadávám jako havíř,“ přiznává Tomeček a upozorňuje: „Všiml jsem si, že na to už přišli i ostatní. Radši si křižovatku dvakrát nebo třikrát najedeme, abychom si byli stoprocentně jistí, že máme správný směr. Na jiných závodech se takhle nejezdí.“ Někdy pomůže i televizní helikoptéra. Když se objeví nad hlavou, většinou je to dobrá zpráva, že závodník není mimo kurs.
Nejkrásnější etapu jel Tomeček na jistotu, a stejně měl defekt
Desátá etapa patřila k těm nejhezčím i nejtěžším perlám letošního ročníku Africa Eco Race. Tomáš Tomeček se rozhodl v ní zbytečně neriskovat. Na startu zvolil takové tempo, jaké byl i přes jedno zdržení schopen vcelku bezpečně držet až do cíle. V bivaku na něj čekalo milé překvapení. Po několika dnech se setkal s oranžovou Tatrou balai a její posádkou.
Start z bivaku, cíl dvacet kilometrů od téhož bivaku. Pro asistence zlatá etapa a stěžovat by si nemohli ani závodníci. Kdyby ten speciál nebyl tak strašně náročný. Někteří závodili, někteří ne. Jsou zde takoví, kteří už jen doufají, že to jakkoliv doklepou k Růžovému jezeru. Ať už je to v závěrečných dnech bude stát jakékoliv penalizace. „Ráno jsem viděl, jak italský kamion Mercedes, někteří motorkáři a asi i pár aut přejelo startovní čáru a po sto metrech to otočili zpět do bivaku,“ pobavilo Tomáše Tomečka. „Pořadatel toto umožňuje. Rozdá vysoké penalizace a povolí jim start do dalšího dne.“ Do Dakaru už to není zase tak daleko, někteří účastníci už stejně dříve po nehodách, zapadnutích nebo technických problémech nabrali vysoké ztráty a taková taktika se jim vyplatí.
Vítězem je ten, kdo do Dakaru opravdu dojede
Byla to dlouhá z cesta z Monaka do Senegalu. Dakar je skoro na dohled. Tomáš Tomeček a Promet/Czechoslovak Group tým už by mohli slavit historicky první vítězství všech dob sólo jezdce v kabině kamionu na dálkovém etapovém závodě. Ale závod skončí až v samotném cíli. Do něj, k Růžovému jezeru, zbývá ujet ještě necelých 300 kilometrů. Oslavy se chystají, ale teprve vypuknou.
Poprvé se Tomáš Tomeček k šílenému nápadu sólo jízdy v Tatře do Dakaru odhodlal v roce 2018. Jedenáctá etapa tehdy měřila 340 kilometrů a ostře se v ní závodilo. Letos odpadlo podmáčených závodních 66 kilometrů v Senegalu, takže se v 11. etapě měřilo jen 122 kilometrů vedených pískem a bujnou vegetací v Mauritánii. Asi to tak bylo nakonec i dobře.
Na žádné větší soupeření už stejně neměl nikdo chuť. Tomáše Tomečka nevyjímaje: „Máme za sebou osm etap pokaždé s více než čtyřmi sty kilometry. Jsme utahaní. Dneska to bylo rozbité, uskákané, zarostlé, nebyly vidět cesty. Takže jsem to už jen projel. Maximálně jsem jel sedmdesát, osmdesát, možná někde devadesát kilometrů za hodinu. Víc ne,“ říká Tomeček. „Tatra od začátku šlapala parádně. Celý závod je pro mě naplněním snu. Každému bych přál, aby něco takového mohl prožít. Ale jsem rád, že to mám za sebou. Tedy, skoro za sebou,“ upozorňuje na závěrečnou etapu. Říkává se jí mávací, ale jen o mávání to tedy rozhodně není.
Jede to, maže to a Tomeček se zapsal do historie
Tomáš Tomeček a celý Promet/Czechoslovak Group tým se raduje. Oranžová stoprocentní Tatra 815 v rámci Africa Eco Race dorazila z Monaka přes Maroko, Mauritánii až do Dakaru v Senegalu. Na prvním místě mezi kamiony. Tomáš Tomeček se stal historicky prvním sólo jezdcem bez posádky, který na dálkové rally zvítězil v kategorii kamionů.
Přesněji řečeno, v historii srovnatelných pouštních maratonů se našli jen dva dobrodruzi, kteří se o něco takového vůbec pokusili. V roce 2004 to byl belgický trucker Roland Hoebeke v karegorii Raid, ale daleko se při tehdejší Rally Paříž – Dakar nedostal. Tomáš Tomeček, řečený Captain Solo, poprvé ze své Tatry vymontoval sedačku navigátora před startem Africa Eco Race v roce 2018. A hned napoprvé šokoval druhým místem za kamionem Iveco s tříčlennou posádkou vedenou Gerardem de Rooyem. Rally úspěšně dokončil i podruhé a potřetí. „Letos jsem to jel sám už počtvrté a závod od závodu jsem spokojenější. Je to svoboda. Svoboda závodění. Tohle miluji,“ vyznal se Tomeček v cíli u Růžového jezera. Svou Tatru nazývá desetitunovou motorkou a v plánu má se s ní za pět měsíců do Afriky vrátit na 14. ročník Africa Eco Race.
Zdroj: TOM RACING a Prokop Siwek (redakčně kráceno)