Smutek Jakuba Kornfeila po Sepangu

Jakub Kornfeil v malajské Grand Prix na okruhu v Sepangu měl ke spokojenosti daleko. Ačkoliv si žádný bod do tabulky šampionátu nepřipsal, mohl si aspoň postesknout, že to nakonec tak špatné přeci jen nebylo. Z konce startovního roštu o bodový výsledek minimálně bojoval a to, že v posledním kole o ně přišel, to se tak prostě při závodech stane. Sedmnácté místo není výsledek s nímž by měl být spokojený, ovšem stále ještě přijatelnější, než trápení z předešlých tréninkových dnů. 

Po kvalifikaci na malajskou Grand Prix v Sepangu nemohl být český jezdec Moto3, Jakub Kornfeil opravdu spokojený. Oproti pátečním tréninkům se mu podařilo vylepšit čas tak nepatrně, že to stačilo jen na 27. místo na startu. Na celém tom je však nejhorší že, Jakub již při minulém závodě hlásil, že motor motocyklu KTM má "přejeté" kilometry a zjevně mu chybí jak potřebný výkon, tak i rychlost, což jsou v subtropických malajských podmínkách velmi důležité faktory. 

Jakub Kornfeil po kvalifikaci: "Je velmi těžké popsat moje momentální pocity. Ne jenom dnešní kvalifikace, ale celé naše dosavadní snažení tady v Malajsii je špatné a já vůbec nechápu proč. Náš časový odstup od soupeřů je propastný,což mne skutečně trápí a mrzí. Snažíme se na něco s mým šéfmechanikem přijít, ale prostě nám chybí rychlost, ovšem ne ta v zatáčkách při jejich průjezdu, ale rychlost akcelerační. Domnívám se, že jsme motorku oproti včerejšku sice vylepšili, ale stejně je to jaksi pořád málo. Všichni z toho máme zamotanou hlavu, protože vím, že závodit s těmi vepředu umím a věříme, že to snad v závodě bude lepší než doposud." 

Po závodě neměl Jakub Kornfeil radosti o nic víc: "Již dnes ráno vše začalo podstatně lépe, když jsem ve warm upu zajel nejrychlejší kolo z celého víkendu, což mne pozitivně naladilo před závodem. Poděkování za to patří inženýrům z KTM, kteří si vzali můj motor a něco s ním udělali a já se tak cítil na motorce mnohem lépe, zcela konkurenceschopný jsem však v závodě nebyl a tak jsem se spíše držel a čekal až soupeři začnou mít problémy s opotřebováním pneu a pak bylo v plánu zaútočit, což jsem i v posledních třech kolech udělal. Vedl jsem pak svoji skupinu, byl jsem třináctý a mohl bych být tak s výsledkem a nějakým tím bodem po všech těch peripetiích spokojený.  Dokonce jsme byli schopni s Filipem poodjet soupeřům, on mne však v závěrečném kole v zatáčce číslo 9 po velmi nevybíravém pokusu o předjetí poslal mimo trať a já přišel nejen pozice, ale i o čas a nebylo možné to již jakkoliv jen pár zatáček před cílem zvrátit. Oba nás tak dostal do pozice jenž hraničila s pádem a kdyby se o mne nezastavil a tak by zřejmě havaroval. Mohli jsme mít v klidu oba body, ale také jsme nemuseli mít ani jeden nic. Z toho jsem naštvaný. Chápu, že si jel svůj závod, ale určitě mne šlo předjet čistším způsobem."