Po GP Japonska zůstává Jakub Kornfeil celkově osmý
Jakub Kornfeil startoval do Velké ceny Japonska jako šestnáctý. Tentokrát se mu ale raketový posun startovním polem nezdařil. V úvodu závodu se propadl do třetí desítky a pak bojoval na čele druhé skupiny. Ale pěkně pořadě. I ve Velké ceně Japonska Jakub Kornfeil pokračoval ve svém hezkém zvyku - již počtvrté v řadě ovládl první volný trénink. Po deštivém pátečním odpoledni navíc bral první místo také v součtu programu celého dne. V kvalifikaci jej ale přibrzdil pád.
Nestává se to často. Jakub Kornfeil patří mezi jezdce s nejmenším počtem pádů a vynechaných Velkých cen. Po pádu v Aragonu přišel letos druhý pád také v Japonsku. Po patnácti minutách kvalifikace, když se průběžně dvaadvacátý Kornfeil chystal na zastávku v boxech, přišel nepříjemný highsider. Ten jezdce číslo 84 potkal v zatáčce číslo devět. Kornfeil dopadl zpět na motorku a už to v jednu chvíli vypadalo, že si na konto připíše další úžasný "sejf". Hluboký kačírek okruhu Motegi byl ale neúprosný a Kubajz byl na zemi. Dvanáct minut před koncem se český závodník vrátil na trať, ale hned se do své garáže zase vrátil. V posledním vyjetí stihl dvě rychlá kola. Nejlepší čas přišel v tom druhém. I když našeho jezdce trošku zbrzdil padající Celestino Vietti, připsal si 1.57:692, což stačilo na konečné šestnácté místo a šestou startovní řadu.
Krátce po startu závodu se Jakub propadl na osmnácté místo. Průjezdem prostoru startu a cíle to pak bylo ještě o tři příčky níže, čímž si zadělal na pěkně těžký závod. I když Kornfeil začal rychle získávat pozice zpět, čelo závodu už si budovalo dostatečný odstup. Jakub Kornfeil se pral s Ramirezem, Mignem, Masiou, Viettim a Suzukim něco přes pět vteřin za vedoucími jezdci. Po pádech Martina, Arenase, Suzukiho a DiGiannanotnia bylo jasné, že se vláček s naším závodníkem bude prát nejvýše o desátou příčku. Tu si Jakub nakonec vybojoval a připsal si na své konto dalších šest bodů. Průběžně zůstává osmý se ziskem 108 bodů.
Jakub Kornfeil: „Úvod do závodu byl katastrofální. Měl jsem sice dobrou startovní reakci, ale krátce po startu jsem přišel o dvě místa. Na konci prvního kola pak o další tři. První skupina odjela a já zůstal v tom druhém vláčku s Ramirezem, Mignem, Masiou, Viettim a Suzukim. V průběhu závodu jsme sice zajížděli stejně rychlá kola jako vedoucí skupina, to už ale byl rozestup tak velký, že bylo bez šance je stáhnout. S jízdou ve druhé skupině nemůžu být spokojený, protože musíme patřit mezi ty čelní. V posledních kolech už to bylo docela náročné. Grip ubýval a několikrát jsem cítil, že jsem na hranici pádu. Je tedy fajn, že jsem vyhrál skupinu, ale desítka je prostě málo. Už se moc těším na Phillip Island – trať, kde jsem v minulosti zajel pár slušných závodů. Velká gratulace patří rozhodně Marcovi – dneska jel fantasticky a je skvělé ho vidět zpět ve hře.“