Petr Petružálek, krotitel Yamahy R5 na okruzích

Dobrý den Petře, jezdíte okruhovou motorku, tedy většina kluků má takový sen se na ní svézt, jak vůbec došlo k tomu, že jste začal závodit?

Vše začalo cca před čtyřmi lety na závodech TT v Hořicích, kde jsem byl pouze jako divák. Vzpomínám si, že během sledování závodů klasik jsem si sám pro sebe řekl, že to příští rok určitě zkusím.

V té době jsem shodou okolností ukončil aktivní působení ve fotbalovém klubu, takže jsem se i začal porozhlížet po nějakém novém využití volného času.

A když jsem o týden později zavítal na závody v Dymokurech, bylo rozhodnuto. Po prostudování několika inzerátů jsem si pořídil ČZ 175 a hned následující týden Yamahu 350 R5.

Můžete nám trochu představit své závodní náčiní Yamaha R5, tedy okruhový speciál?

Jedná se o rám z Yamahy RD/R5 se závodními válci Nikasil. Celá motorka je uzpůsobená závodům klasik do roku 1972.

Jezdíte na okruzích, ale i těch přírodních. Jaké okruhy máte nejraději a proč, ty přírodní mají také své kouzlo...

Z mého pohledu je asi nejhezčí a zároveň i nejtěžší okruh v Hořicích. Je zde také mimořádná divácká kulisa, která nemá jinde takové kouzlo.

Také bych rád zmínil letošní jarní i letní ceny Brna, kam se vždy rád vracím, a to hlavně z důvodu možnosti zajezdit si na tomto okruhu několikrát za den během celého víkendu.

Co považujete na za svůj největší závodnický úspěch, nebo čeho si z nich nejvíce vážíte?

Za největší úspěch vždy považuji ve zdraví dojet. Z výsledků si nejvíce cením 3. místa z Hradce Králové v roce 2018, dále celkového 5. místa v seriálu CAMS v roce 2019.

Za nejlepší výsledek dosavadní letošní sezony považuji čtvrté místo o 100 setin za Liborem Vrzáněm při velké ceně Brna.

Jakých závodů se ještě letos, pokud to epidemiologická situace dovolí chcete zúčastnit, nebo se již budete připravovat na další sezónu?

Pokud to situace dovolí, rád bych se ještě v letošním roce zúčastnil závodů na Slovakiaring s Yamahou 350 nově i 250.

Poslední závod jste odjel v Dymokurech na přírodní trati, jak se Vám tam dařilo ve třídě do 350ccm?

První trénink jela motorka výborně, poté však upadlo táhlo řadící páky. Ani druhý trénink nebyl podle mých představ, a to především z důvodu špatně zvoleného převodu.

Nedělní závod také nezačal úplně nejlépe, protože hned v úvodu došlo k závadě na spojce. Přestože jsem se postupně prokousával startovním polem a v půlce závodu jsem jel cca na šestém místě, bohužel se opakovala závada z prvního tréninku, tedy problém s řadící pákou.

Sice jsem dojel, ale na zařazeném třetím stupni a užil si několik mávacích kol.

I přes všechny prodělané kolize hodnotím tento závod pozitivně a to především díky zlepšení mého osobního času na jedno kolo.

Popřejeme hodně úspěchů za motocyklovými řidítky a loučíme se s Petrem Petružálkem.

Vláďa Rožánek
foto: Pavel Pekárek