Změna formulové techniky Honzy Riegera v roce 2023

Honza Rieger patří už k několikanásobným vítězům formulového Carbonia Cupu, a tak jsme se před sezónou zeptali, jaké plány mají Zdeněk a Honza Riegerovi.

Ahoj Honzo, jak vzpomínáš na své začátky u motorsportu, myslím ty motokárové s pozdějším přechodem na Škodu Felicia?

První motokárové závody, které jsme viděli, byly ty, na které jsme jeli závodit. Vybaveni zahradním altánem z Baumaxu a Opelem Astra Combi jsme po příjezdu do depa plného obytných aut pochopili, že tak jednoduché to asi nebude. Nebylo, ale především díky tátově neuvěřitelnému úsilí jsme byli schopni pokračovat a velmi brzy začít i vítězit.

Někdy v roce 2012 padlo rozhodnutí zkusit další cestu do neznáma, a to velké okruhy. Ty jsme malinko okusili už v průběhu motokár, totiž několika testy Národní formule 1400 u týmu Chabr motorsport. Formule v té době ale pro nás byla finančně zcela nedostupná, takže jsme postavili okruhovou Felicii s dvoulitrovým motorem z Opelu Calibra. Byť auto mělo velmi dobrý potenciál, nakonec jsme s ním absolvovali jen jeden závod. Formule nás zkrátka táhly výrazně více, a nakonec se možnost k nim dostat naskytla.

S tátou Zdeňkem tvoříte jeden tým, kdo Vám pomáhá na závodech?

Servis jako takový si zajišťujeme sami, další mechaniky k ruce nemáme. Byť by se nám někdy síla navíc hodila, zatím se pořád snažíme dělat všechno jen ve dvou. Což ale neznamená, že mezi týmy nefunguje vzájemná výpomoc, právě naopak. Dlouhodobě spolupracujeme se skvělou partou lidí z JMT Racing Engineering. Cennou radou často přispěje třeba i Milan Bydžovský, který má s formulemi ohromné zkušenosti. Nesmím zapomenout ani na další lidi, bez kterých by se nám závody dělaly velmi těžko, jako Standa Zelený a Míra Žalud. 

Když srovnáme tvé dvě formule, se kterými jsi závodil Forim Honda a Glorii C8F, která z nich tě chytla více za srdce? 

To je dobrá otázka, oba vozy měly něco do sebe. Forim byl náš splněný sen, najednou jsme měli v dílně vlastní formuli. Samozřejmě, že o konkurenceschopnosti nemohla být řeč, podvozkově ani výkonově. Glorie byla skvělé auto s geniálním poměrem cena/výkon. Zároveň to bylo auto, u kterého jsme věděli, jak rychle jezdilo v českém mistráku, kde mimo jiné Glorie i vyhrávaly tituly. Že jsme s totožným autem dokázali jet pravidelně rychleji, byl pro nás příjemný pocit. Minimálně se mi bude u obou aut stýskat po úžasném zvuku.

Jak si užíváš závody Carbonia Cupu, budeš pokračovat i letos?

Carbonia cup je skvělý projekt, který udělal motorsport výrazně dostupnějším. Jsme šťastní, že tu takový seriál existuje, a že v něm národní sportovní autorita nemá žádný vliv. Pokračovat určitě budeme i letos, ale přistupujeme k tomu velmi pokorně a neklademe si žádné velké cíle. Primární bude se naučit zacházet s novým autem na trati i mimo ni.

Těšíš se na letošní novinku, tedy závod Hankook Carboniacupu v Brně?

Jako věrnému fandovi mosteckého autodromu mi okruh v Brně nikdy nepřirostl k srdci. Trochu se také obáváme, že ani výkon nového auta nebude pro brněnský okruh dostačující a bude to spíše trápení. Výběr tak nekvitujeme s povděkem, ale samozřejmě bez ohledu na to se budeme snažit i tam zajet maximum.

Jak vznikl nápad na změnu techniky ve tvé stáji na konci loňské sezóny?

Všechno se sešlo v podstatě úplnou náhodou. Se změnou jsme vůbec nepočítali, po sezoně jsme poslali motor z Glorie na repasi a začali s přípravou vozu na další sezonu. Na tradičním podzimním testování v Mostě jsme tak byli jen v roli diváků. Právě tam jsme dostali nabídku na koupi nové techniky. Až sem by to nebylo příliš zajímavé, pokud by o hodinu později nezazvonil telefon od zájemce o Glorii, a to aniž bychom auto kdekoliv inzerovali nebo se zmínili o možném prodeji. Následovaly 2 měsíce plné nervů, počítání a jednání s našimi partnery. Vše nakonec klaplo a v lednu už stál Renault v naší dílně. Nutno ale říci, že bez pomoci právě našich partnerů bychom si novou techniku nikdy nemohli dovolit. Za jejich vstřícnost a pomoc jim patří obrovské díky.

Představ nám svůj nový monopost a přibliž nám cíle, které by si s ním rád v letošní sezóně dokázal, určitě to bude velké seznamování

Jedná se o poslední generaci formule Renault s dvoulitrovým atmosférickým motorem. Oproti Glorii je zde všechno jinak, zcela odlišný koncept konstrukce, agregát, řazení, aerodynamika a další. Z pohledu točivého momentu a objemu jsme si polepšili hned dvojnásobně, na výkonu o 40 koní, u řazení o 1 stupeň a pádla na volantu. Protože dvoulitrové Renaulty v minulosti závodily v Mostě v rámci Northern European Cupu, tak i tady víme, kde se limit auta nachází. A protože za volanty seděla jména tehdy sice neznámá, ale o to známější dnes (Carlos Sainz, Alex Albon, Esteban Ocon a další), zajímá nás srovnání o to více. Ne snad že bychom se chtěli těmto špičkovým pilotům vyrovnat, ale alespoň hrubé porovnání bude zajímavé.

Formula Renault 2.0
Konstrukce: Karbonový monokok Tatuus
Motor: Renault 2.0, 210 k/220 Nm
Převodovka: Sadev 7stupňová, s pádly na volantu
Hmotnost: 505 kg

Jakého výsledku si ve své kariéře zatím nejvíce ceníš?

Těžko vypíchnout jeden výsledek. Cením si především toho, že jsme vůbec schopní závody jezdit, troufnu si říci že ne úplně špatně, a že nám s tátou skvěle funguje naše spolupráce. Mezi cenné výsledky patří určitě první vítězství v motokárách z Olešnice 2004. Závody ve městě mezi obrubníky s tratí lemovanou diváky, neuvěřitelný zážitek. Z prostředí okruhů určitě 6 celkových vítězství mezi formulemi v řadě.

Koho považuješ ve své formulové kategorii za největšího soupeře a kterou trať máš nejraději

Pěkné souboje byly vždycky s Vaškem Šafářem. Nic jsme si na trati nedarovali, ale vždycky vše proběhlo fair play a po závodě jsme si oba s pusou od ucha k uchu notovali, jak jste si pěkně zazávodili. Tak by to mělo být. Ctí pro mě bylo se utkat i s Tomášem Chabrem, několikanásobným mistrem ČR v Národní formuli 1400. Stát na roštu proti někomu, na koho jsme se kdysi chodili jen dívat jako diváci, byl asi jeden z nejsilnějších momentů a pocitů zadostiučinění. Že se nám povedlo jej porazit byla už jen třešnička. Několik pěkných soubojů jsme měli třeba i s Petrem Zelenkou, Filipem Zelenským nebo Danny Ludererem.

Nejoblíbenější tratí je jednoznačně ta naše domácí mostecká, závody v Mostě pro nás vždy mají speciální atmosféru. Protože máme v oblibě tratě technické, vždy rádi závodíme i na Pannonia Ringu nebo v minulosti na Silesia Ringu.

Kde tě poprvé letos uvidíme, budou nějaké předsezonní testy?

První testování proběhlo na začátku března, ale vzhledem k nepříznivému počasí to bylo skutečně jen o seznámení a vyzkoušení základních věcí. Zatím to vypadá, že u tohoto testu zůstane, takže reálnou rychlost ukáže až první závod. Ten proběhne 2. dubna v Mostě a my věříme, že si na závody najde cestu co nejvíce diváků.

Popřejeme rodinnému týmu Riegerů hodně šťastných kilometrů s novou technikou a těšíme se na setkání na závodní dráze. Tak na Hankook Carboniacupu v Mostě 2.4. s týmem Rieger Motorsport naviděnou.

Vláďa Rožánek a Honza Rieger
Foto: Rieger Motorsport & JMT Racing Engineering