Někdy nelze vše ovlivnit

Co se stalo?

Pokud se někdy dostanete do těžkostí připomeňte si tuto radu. Vždy dejte do řešení problémů vše co dokážete. Mysl i tělo. Nacházejte cesty tam kde by Vás jinak ani nenapadly. Dělejte vše úplně na doraz. Zkuste myslet jinak. Pokud to vše uděláte a už více nelze, je jedno zda vyjdete jako vítěz a nebo poražený. . Udělali jste naprosto vše co bylo ve vašich silách a nemusíte si nic vyčítat. A ještě jedno je třeba mít na paměti. Konec není v polovině nebo na začátku. Konec je vždy až v cíli.

Přesně toto mi prolétlo hlavou po našem příjezdu do bivaku. Nám trvalo ujet 500km po silnici o poznání déle než závodníkům 409km cestou necestou. Vidím jak závodní Tatra má odklopenu kabinu. Mechanici Rosťa s Petrem mají ustarané výrazy a Tomáš má na sobě pracovní kombinézu. Vojta sedí u stolu a je zahloubán do své přípravy roadbooku na zítra. Po mnoha letech s nimi je už všechny znám a vytuším problémy dříve než se zeptám. Jen potřebuji pár střípků do mozaiky, abych pochopil co se stalo.

Start do etapy jsme ráno natočili a viděli. Jen co nám kamiony, startující po minutě zmizeli z očí sedli jsme do vozu a jeli dlouhé hodiny po silnici. Jak dál probíhal závod mi přiblížilo vyprávění Vojty. Prvních 180km vše šlape jak hodinky. Tatrovka jede jak z praku. To co jsem včera předvídal, že toto našemu autu svědčí se jen potvrzuje. Všechno se daří až do 180 kilometru. Zde z ničeho nic Tatra ztrácí tah až skoro zastavuje. Oba dva vyskakujeme z kabiny a snažíme se přijít na příčinu problému. Eletrika, přívod paliva, palivový filtr. Mezitím kolem projíždí Kamaz. Mnoho minut po tom co Tatra stojí. To jen dokazuje výtečnou úvodní kondici Tatry. Problém se zdá být v nedostatečném přísunu paliva k motoru. Do motoru neteče dostatek paliva a je potřeba vyčistit palivový filtr snad to pomůže. O pár kilometrů se Tatra opět zastavuje. Je jasno. Včera jsme na pumpě natankovali špatnou naftu a ta teď škodí kudy teče. Je nekvalitní a plná nečistot. Tatrovácký dvanáctiválec má v elké problémy při jením spalování. Pokud se tedy nafta do motoru vůbec dostane. Je skoro nemožné s ní jet dále. Jsou věci které prostě nemůžete ovlivnit a je nutné je akceptovat tak jak jsou. Věci se ději. Cílem první etapy najednou není vyhrát nad ostatními ale dostat Tatru do cíle a pokračovat v závodě. Při vší smůle se to daří. Nyní v 21:00 jsou desítky litrů zbylé nafty z nádrží vypuštěny, a je rozebíráno a čištěno vše co s ní přišlo do styku. Běžná údržba vozu přijde na řadu až vše bude opět v pořádku.

Opravu vozu komplikuje trochu i místní počasí. Včera v noci byly dva stupně pod nulou. Dnes počasí nebude jiné. Drkotal jsem zuby i přes mnoho vrstev oblečení a spacák. Ono ostatně všichni z nás. Ráno mi Tomáš řekl, že spal ve všem co měl na sobě včetně závodnické kombinézy a ochranného ledvinového pásu. Přes den se ručička teploměru pohybuje okolo příjemných dvaceti stupňů, ale jen co zapadne slunce rychle klesá k nule. Já teď píšu s čepicí na hlavě a cítím postupné ochlazování všude okolo. Tak jak jsem oblečen dnes zalezu do spacáku a jen si přiobléknu další pár ponožek a rukavice. Teplota v noci se zvýší až s blížící se Mauretánií.

Několikrát mi byla položena otázka jak je to s čerpáním paliva na Africa Race. Zda si závodníci vozí vlastní palivo nebo se spoléhají na místní zdroje. Začneme kategorií motorek. V tak dlouhých etapách jako byla ta dnešní, mají motorkáři místa jde mohou dotankovat své stroje a tu chvilku si odpočinout. Bez nich by nedojeli do cíle. Palivo jim zde zajišťují pořadatelé. Pokud je potřeba tankovat mimo rychlostní zkoušku tak je možné využít vyznačených, a tím pořadateli doporučených, veřejných čerpacích stanic. V každém roadbooku je jich po cestě několik. Závodníci startující v kategorii kamiónů se dělí na dvě skupiny. Jedna z nich využívá veřejnou síť čerpacích stanic ta druhá si ve svých asistenčních kamionech vozí speciální vysokooktanové palivo na celou soutěž sebou. V kategorii kamionů, co vím, si nikdo ze závodníků nevozí naftu sebou ale čerpá se na běžných místech. Využíváme však pořadateli doporučená místa a neriskujeme jinde. Bohužel na nekvalitní naftu jsme včera naraz ili i na doporučené stanici a tankovali jsme tři sta padesát litru. Ještě, že to nebylo více a došlo v nádržích k jejímu promíchání s kvalitní co tam již byla. Je 23:11 a mám aktuální informaci od mechaniků. Vše je opraveno. Tatra připravena zítra na start.

Afrika taková jakou ji vidíme

Závodníci vidí Afriku trochu z jiného úhlu než my ostatní. Trasy etap jsou situovány do neobydlených míst a jejich vnímání je zaměřeno na výkon. My máme podstatně více času si všímat okolní krajiny a místních obyvatel. Obojí se přibývajícími kilometry směrem k rovníku mění. O Maroku se říká, že je nejvyspělejší zemí severní části Afriky. Asi je to i pravda, ale kdo zde byl tak naráží na naprosto zjevnou chudobu. Jsou turistická místa, například jako je město Zagora, kterým jsme projížděli kam jezdí povětšinou francoužstí a něměčtí turisté za zimním sluncem. A zde to není tak zjevné, jen co však opustíte takto exponovaná místa jsou vidět obrázky na které jsme v Evropě dávno, a snad již navždy zapomněli. Děti pasou kozy, po cestách necestách se jezdí na oslu a je jedno zda jste žena, muž děd a nebo dítě. Běžné domy v Maroku jsou vesměs z nepálených cihel a okolo pobíhá mnoho dětí. Opravdu starých lidí je poskrovnu a pracujících mužů na první pohled také není mnoho. O to vice po
cestách vídáte dívky a ženy vlekoucí na zádech různě velký vak naplněný listy z palem (asi na otop) nebo vším co je právě užitečné a je nutné přenést z místa na místo.

Rozdíl je i v oblékání ve větších městech na severu a v poznání chudším pohraničí s Alžírem kde právě dnes jsme. Ve městě vidíte občas dívku s nezahalenými vlasy a evropským oblečení. Ženu nad dvacet však jsem takto oblečenou nezahlédl. Zde u hranic se nosí šátek přes hlavu a obličej a jsou vidět podstatně odmítavější reakce na zamířený fotoaparát. Muži nosí mix evropského oblečení ale přeci jen převažuje dlouhý splývavý oděv a na hlavě umotaný šátek.

Dnešní výsledky

V celkovém pořadí automobilů a kamionů je po první odjeté etapě ve vedení Jean-Luis Schlesser s náskokem 00:4:54 na Jerome Pelicheta. Třetí je Joost van Cauwenberge a vynikající čtvrté místo drží čech Miroslav Zapletal se ztrátou 00:20:27 na vedoucí pozici. První z kamiońů je rus Shibalov na Kamazu se ztrátou 00:38:52 minut na vedoucího Schlessera. Tomáš Tomeček je na sedmnácté pozici se ztrátou 1:34:54 na první místo.

Zítra startuje druhá etapa. Snad nám štěstěna bude více nakloněna než dnes.

Vojtěch Morávek ml
Tagounite, Maroko.