AER 2019: Mávání a rekapitulace od Růžového jezera
Krátká 12. etapa Africa Eco Race neměla vliv na výsledky závodu, pouze na náladu všech, kdo si v předchozích 11 etapách vyjeli nárok se jí triumfálně zúčastnit. Tomáš Tomeček zopakoval loňský výkon a zcela sám v kabině své Tatry překonal všechny nástrahy více než 6000 kilometrů dlouhé cesty Marokem, územím Západní Sahary, Mauritánií a Senegalem až do Dakaru. Nezastavily jej ani technické potíže a v cíli se radoval ze třech vyhraných etap a pátého místa mezi kamiony.
Tomáš Tomeček jezdí Africa Eco Race od roku 2011. Za předchozích osm účastí nastřádal tři vítězství, tři druhá a dvě třetí místa. Mimo stupně vítězů se mezi kamiony umístil poprvé. Proti lepšímu výsledku byla technika, přesněji v páté etapě ukroucená spojková hřídel závodní Tatry 815. Český pilot byl v tu dobu ve vedení. Nutnost odtahu do bivaku na tyči za kamionem balai, přidělený čas a penalizace za neprojeté checkopinty a waypointy znamenala ztrátu přibližně 17 hodin. „Je to škoda. Byla by to oprava na hodinu, jenže my tenhle díl stejně neměli,“ mrzí Tomečka, který hned pokračuje: „Jsem rád, že nám spojkovou hřídel ze své Tatry půjčil Petr Čapka, děkuji mu za to. Za nasazení děkuji také mechanikům, kteří se pro hřídel vrátili až do Zagory.“ Ne vždy je výsledek to nejcennější. „Naše Tatra má za sebou 15 let závodění, doteď bez větší poruchy. Furt žije a bude žít dál. Kdo tohle může říci,“ navazuje Tomeček a dodává: „Nejvíc si cením toho, že jsme zase v pořádku v cíli v Dakaru. Čtyři Tatry a celý náš tým.“
Větší či menší problémy přitom měly i ostatní týmové vozy. Ty se díky šikovnosti a mistrné improvizaci Tomečka a jeho lidí podařilo zvládnout. Začalo to ještě v České republice. Na pražském Zličíně na dohled od desítek čekajících fanoušků praskla pneumatika asistenční Tatře. Fanoušci se pak bavili nočním servisem přímo na nájezdu k obchodním centrům. Bílé balai zůstalo na dva dny ochromeno v Maroku, když se stalo dárcem spojkové hřídele závodní Tatře, a v osiřelém bivaku čekalo na příjezd dílu z Čapkova vozu. Oranžové balai se zastavilo v mauritánských dunách s prasklou poloosou. Na pomoc mu vyrazila dokonce závodní Tatra.
Před rokem skončil Tomeček druhý za Gerardem de Rooyem. Letos měl našlápnuto možná ještě výš. Výpadkem v páté etapě otevřel cestu k životnímu výsledku těm, kteří mu na trati obvykle nestačí. Z vítězství se raduje Elisabete Jacinto, která stejně jako druhý Noël Essers a třetí Johan Elfrink během roku výrazně vylepšila závodní kondici svého kamionu i techniku jízdy v dunách. „Elisabete to moc přeji, naprosto si tohle vítězství zaslouží,“ uznává Tomeček. „Když jsem ji viděl, jak je šťastná, tak jsem jí říkal: jsem šťastný, že jsi šťastná.“ První dvě místa obsadily kamiony značky MAN, což Jacinto komentovala výrokem, že se tím pádem zřejmě jedná o rok MANu. „Kdo ví, třeba bude i rok Tater,“ usmívá se Tomáš Tomeček, a k bližší budoucnosti svého týmu opatrně naznačuje: „Uvidíme, co nám rok přinese. Nejprve začneme s opravami, pak budeme auta vylepšovat. Čeká nás, doufám, několik misí s baléčky. Jako první by to měla v dubnu být Morocco Desert Challenge, tam bychom měli představit novou Tatru balai 4x4. A brzy rozjedeme také první akce pro sponzory.“
Promet/Czechoslovak Group tým Tomáše Tomečka podporuje řada partnerů. Mezi hlavní sponzory patří společnosti Promet Group a Czechoslovak Group, Tatra Trucks, Mann Hummel a další. Mediálně tým zajišťuje redakce Motorsport revue.
Na závěr zpravodajství z Africa Eco Race se ohlédněme také za dalšími českými a slovenskými účastníky. Už ve druhé etapě museli odstoupit Petr Čapka se Zdeňkem Vodou kvůli dosud nevyjasněné závadě na jejich Tatře 815.
Deváté místo v kategorii moto obhájil Ján Zaťko na stroji KTM. „Tekla mi zadní nádrž, tekl mi olej. Po domluvě se Zuzkou Nováčkovou jsem slíbil, že v závěru závodu už pojedu úplně na pohodu, abych nezrušil sebe ani motorku,“ přiznává Zaťko a dodává: „Nemám ani škrábnutí, náskok jsem udržel, vyhrál jsem třídu, jsem spokojený.“
Martin Benko, jenž startoval rovněž s KTM, měl závod rozjetý přinejmenším na umístění mezi nejlepší pětkou. Jenže nakonec vypadl i z elitní desítky: „V posledních etapách už hodně závodníkům odcházela technika. Také jsem musel měnit motor. Pak už jsem dojel v pořádku do cíle.“
Nováčkem na Africa Eco Race byl Lukáš Kvapil na motocyklu Husqvarna: „Největší strach jsem měl z Mauritánie a přitom jsem si to tam nakonec paradoxně nejvíc užíval. První desítka letí neskutečně. Bývalí tovární jezdci, účastníci mnoha Dakarů,“ rozhlíží se Kvapil a nadšeně dodává: „Bylo to neskutečně těžké, řešili jsme spoustu problémů, motorku mi přejela bugina. Ale jestli si někdo myslel, že ji do Dakaru nedostanu - tak jsem ji tam dostal!“
12. etapa Africa Eco Race 2019: St. Louis - Dakar, 13. ledna 2019
Celková délka: 300 km
Přejezd: St. Louis - Niokhob 230 km
Etapa: Niokhob - Lac Rose 22 km
Přejezd: Lac Rose - Dakar 48 km
Africa Eco Race 2019 - konečné výsledky:
Kamiony: 1. Jacinto (Por./MAN) 48:07:52, 2. Essers (Bel./MAN) +2:41:07, 3. Elfrink (Niz./Mercedes) +6:42:50, 4. Van Velsen (Niz./Ginaf) +9:35:47, 5. Tomeček (ČR/Tatra) +17:04:38, 6. Bouwens (Bel./Iveco) +18:04:32, 7. Levickij +23:09:00, 8. Škljajev (oba Rus./Gaz) +30:09:23.
Moto: 1. Botturi (It./Yamaha) 46:05:13, 2. Ullevalseter (Nor./KTM) +4:54, 3. Agazzi (It./Honda) +2:13:06, … 9. Zaťko +11:14:20, 14. Benko (oba SR/KTM) +15:30:22, 25. Kvapil (ČR/Husqvarna) +35:19:14.
Auta: 1. Strugo 44:49:58, 2. Gerard +1:22:13, 3. Julien (vš. Fr./Optimus) +1:43:32.