Martin Prokop i po náročné maratonské etapě Dakaru drží sedmé místo!

V neděli pokračovala na Dakaru maratonská etapa, tedy dva závodní dny s přenocováním mimo týmové a servisní zázemí. Martin Prokop s Janem Tománkem v kokpitu jejich Fordu Raptor F-150 zdárně zdolali  úskalí nejdelší etapy letošního Dakaru  a tak  i nadále drží skvělé sedmé místo v celkové klasifikaci.

Pilot týmu MP SPORTS Martin Prokop detailně popisuje dění na trati osmé etapy:

„Druhá stage maratonu znamenala 498 km závodních kilometrů, což po vysilující etapě z předchozího dne nebyly žádné příjemné vyhlídky. Celé to začalo pořádným offroadem a hodně nám daly zabrat praskliny v zemi, před kterými nás pořadatel varoval. Tohle nebezpečí se objevovalo na místech, kde by to člověk nečekal, a trefit takovouhle prasklinu by znamenalo velký problém. Proto jsem ubral z tempa a soustředil jsem se na hledání tohoto nebezpečí. Hned v první části pořadatelé nastražili jeden chytrák v podobě sjezdu a výjezdu do úzkého řečiště s měkkým hlubokým pískem. Na chvíli jsme tam uvízli a museli se Shrekem jezdit dopředu a dozadu a snažit se najít řešení kudy ven. Už jsem se bál o spojku a tak jsem se rozhodl zariskovat a vybral jsem velmi ostrou stěnu, kterou zdolala jen nějaká motorka. Shrek tam jako zázrakem vyšplhal a mohli jsme pokračovat. Za chvíli jsme před sebou viděli Mini Poláka Przygonského a to mi dodalo chuť trochu přidat. Frčeli jsme parádně a zdolávání jsme nástrahy v podobě velbloudí trávy a dokonce i dun. Jejich zdolávání ve 3 500 metrech nad mořem není moc zábava, protože zásadně chybí výkon motoru a jen se hrabete s vykulenýma očima na sebemenší kopeček písku. Zásadní zlom nastal, když jsme špatně odbočili a jeli několik kilometrů špatným kurzem. Zjistili jsme to, až když jsme trefili velkou díru, která by normálně měla byt v roadbooku. Vracení se nás stálo spoustu drahocenného času a kontakt s polským soupeřem. Ale nebylo to všechno, ve velbloudí trávě jsme bohužel nenašli jeden waypoint a museli jsme se vrátit na poslední, který jsme vzali, abychom se zase chytli správného kurzu. Když jsme se chystali otočit na správný kurz tak nás minul Peugeot Al Quassimiho a bylo jasné, že jsme si touto chybou dost zavařili. Vydali jsme se tedy na stíhací jízdu, během které jsme byli znatelně rychlejší než šejk. Do cíle zbývalo 280 km a tak jsem nechtěl nic jiného než se dostat před něj. Dostat se na vzdálenost výstražného sentinelu nebylo přes množství prachu a nebezpečného terénu moc jednoduché, ale párkrát se nám to povedlo a divili jsme se, proč nám neuhýbá. Do toho, jsme měli problém předjet čtyřkolky a motorky, které vůbec nereagovaly na naše znamení. Jejich předjíždění nás hodně brzdilo v souboji s Al Quassimim a hlavně jsme měli několik nebezpečných situací, když jsme čekali, že nás motorky pustí jako obvykle, ale ono se nic nestalo a my je málem trefili. Když jsme předjížděli Pepu Macháčka – a také bez reakce – došlo nám, že problém je na našem nefunkčním vysílači. To znamenalo, že budeme skoro 300 km polykat prach od Peugeotu před námi a ztrácet dál čas. Chtěli jsme se před něj zkusit dostat, ale ve zrádném terénu to bylo moc riskantní. Proto jsme se trochu stáhli a čekali za prachem na nějakou příležitost. Ta přišla až v horách, kde jsme byli v technickém úseku mnohem rychlejší a zároveň se tolik neprášilo. Tak jsme se mu dotáhli až na nárazník a troubili jsme a blikali jako o život asi 20 kilometrů. Když jsme měli na mnoha místech potlučené okno z toho, jak od Peugeotu létaly kameny, stáhli jsme se zase raději do bezpečí. Naše chvíle nakonec přišla na výjezdu z jedné řeky, kde udělal náš celodenní soupeř chybu a na chvíli zavrávoral, jestli má jet do leva nebo doprava, čehož jsme využili a dostali se před něj. Do cíle zbývalo 60 km a podařilo se nám na něj najet ještě docela dost času. Škoda, že jsme se před něj nedostali o 200 km dříve… Nakonec mám ale radost, že jsme maraton zvládli a Shrek to vydržel. Měli jsme problém se zadním diferenciálem, který měl kvůli poškozenému chlazení teplotu 180°C, takže je zázrak, že to vydržel. Po příjezdu do Bivaku jsme zjistili, že žádný bivak není a další etapa je kvůli počasí zrušena. Proto nás čekal okamžitý přesun do Salty, což obnášelo dalších 600 kilometrů za volantem. Ale docela jsem to uvítal, protože mi maratonská etapa vzala dost sil a jeden den odpočinku se bude mě s Jendou dost hodit, stejně tak i Shrekovi, který dostane zase trochu lásky od mechaniků.“

Pondělní etapu, během které se Dakar dostane na území Argentiny, byl nucen organizátor kvůli hrozbě bouří a povodní zrušit. Soutěž bude tedy pokračovat opět v úterý etapou ze Salty do Belému.

Průběžné pořadí Rally Dakar 2018 kategorie automobilů po 8. etapě:

Další etapa:

úterý 16. 1. Stage 10 Salta - Belém

Celkem 797 km – spojovací úsek 424 km, měřený úsek 373 km