Martin Macík zajel životní výsledek
Big Shock Racing na celkovém 10. místě
Letošní ročník dakarské rallye je za námi. Posádka Big Shock Racing zajela dnes krásné 7. místo. V celkovém hodnocení dosáhla na 10. příčku! „Byly to dneska nervy. Neskutečné. Startovali jsme podle celkového umístění a celou dobu bojovali jak s MANem před námi, tak i s tím za námi,“ říká těsně po dojetí etapy Martin Macík a dodává, že emoce vřely ještě po projetí cílovou páskou. „Peter Versluis se s výsledkem nechtěl smířit a přijel si to s námi vyříkat. Nakonec musel zasáhnout i organizátor,“ popisuje nečekanou potyčku Macík.
Pro Martina Macíka a jeho Big Shock Racing tým byl letošní závod jednoznačně úspěšný. V posledních čtyřech etapách se umístil v top 10. „Projevila se precizní příprava, kterou jsme věnovali autu, ale také sami sobě,“ hodnotí uplynulých 14 dní Macík. „Nezaznamenali jsme žádné závažné poruchy nebo zdravotní problémy. Všechno šlapalo, jak mělo,“ libuje si pilot žluté liazky.
Posádka Big Shock Racing ve složení pilot Martin Macík, navigátor František Tomášek a palubní mechanik Michal Mrkva, si jede do Buenos Aires pro zasloužený potlesk při závěrečné ceremonii.
Dakar se v 11. etapě loučil písečnými dunami a zvýřeným prachem
Poslední písečné duny v okolí města San Juan a dlouhé kilometry ve fesh-fesh prachu. Jako z typické rallye, kdy není pořádně vidět. Jezdci musí být maximálně soustředěni a překvapení může přijít každým okamžikem. Martin Macík si připsal další pozitivní umístění. Deváté etapové místo a v celkovém pořadí desátá pozice. „Čeká nás poslední měřený úsek, který je opravdu krátký a jede se v okolí Rio Cuarto. Bojujeme o umístění v top 10. To je jednoznačný cíl,“ hlásí Martin Macík.
Poslední z dlouhých etap mají dakarští závodníci za sebou. V pátek museli zvládnout jízdu ve vysokých dunách a zároveň se vyrovnat s dlouhými prašnými kilometry. Etapa byla opět rozdělena na dvě části. První v okolí San Juanu. „Odpálili jsme to opravdu pěkně. V písku jsem si našel rychlé tempo, které mi vyhovuje. Auto fungovalo perfektně a dokonce jsme dohnali i De Rooye. Trochu jsme se trápili ve vysokých dunách a museli jsme dvě opakovaně vyjíždět. Nechtěl jsem tam Frantu zničit a nějaké minuty jsme ztratili,“ popisuje první část etapy Martin Macík. To horší ale měli závodníci ještě před sebou.
Jemný zvířený písek, tzv. fesh-fesh nemají piloti kamionů rádi. Proniká všude, i do kabiny, ale hlavně v něm není vůbec nic vidět. „Je to jeden z největších úletů na rallye. Řítíme se v prachu a na poslední chvíli se před námi vynořují překážky. Vůbec to Martinovi nezávidím,“ popisuje jízdu ve fesh-fesh písku navigátor František Tomášek. „Dojeli jsme několik aut a bojovali s tím, jak je předjet. Není moc kam uhnout, zároveň se člověk nemůže zastavit, aby nezapadnul,“ přibližuje manévry 11. etapy Tomášek.
Jediná nepříjemná věc, která se posádce Big Shock Racingu přihodila, byl utržený tlumič kabiny. „Není to nic zásadního. V prachu se nám nepodařilo vyhnout jedné díře, která nás trochu pohladila,“ vypráví Michal Mrkva, palubní mechanik. „Při neutralizaci jsme kabinu rychle opravili, abychom zvládli druhou část.“
Druhá část etapy začala v horách a závodníci jeli po úzkých cestách. „S kamionem jsme se tam vešli jen tak tak,“ líčí páteční druhou polovinu etapy Martin Macík, který opět nasadil nekompromisní tempo. „Dojeli jsme MAZ, ale díky prachu jsem ho nedokázal předjet. Totálně 120 kilometrů v prachu. Místo 140, jsme jeli pořád 60 nebo 80,“ říká zklamaně Macík. Nakonec se tým Big Shock Racing umístil slušné deváté pozici.
Závodníky čeká na Dakaru poslední den. V sobotu se jede krátký úsek v okolí bivaku Rio Cuarto. „Máme před sebou 64 závodních kilometrů a potom sedm set kilometrů přejezd do Buenos Aires,“ říká navigátor František Tomášek, podle kterého to bude zejména závěrečná show pro diváky.
Lavorovo dakarské okénko
Lavor je mechanik týmu Big Shock Racing, který letos na Dakar vyrazil úplně poprvé. Jeho atmosféru nasává o to intenzivněji. V noci pracuje na technice a přes den jede závod v asistenčním vozidle a dohlíží na Marťase (Macíka). Bude nám ve svých krátkých komentářích zprostředkovávat detaily všedních dní na Dakaru i zákulisní dění, o kterém se fanoušci slavného závodu jinak jen těžko dozvědí.
Tak jdeme do finále…
„Na trati všechno dopadlo dobře. Horší to bylo v bivaku San Juan. 40 stupňové vedro a sračka. Smrtelná kombinace. Do půl čtvrté jsme přesto dřeli na autě. Přiznávám, byl to boj. Držím basu s ostatními mechaniky. Hotovo. Pivo a cigárko. Jdeme na dvě hodiny spát. Vstáváme v šest. Potřeboval bych palicí do hlavy. Vyhlížím Buenos Aires a uvědomuju si, co je to Dakar. Totálně ko…“