Macík stále nejlepším Čechem v poli kamionů. Díky výkonům na hranici možností
Nejlepší český jezdec v poli kamionů Martin Macík statečně bojuje s nástrahami nejnáročnějšího motoristického závodu na světě, Rallye Dakar. V letošním ročníku legendární soutěže se posádce týmu Big Shock Racing staví do cesty tolik smolných náhod, že by to vydalo na knihu. I přesto je stále na výborné 7. pozici. Martin Macík, František Tomášek a Michal Mrkva jsou neuvěřitelní bojovníci a všechna protivenství zdolávají svým obrovským odhodláním, fyzickými výkony na hranici možností a humorem, občas velmi černým. Ve dvanácté etapě tomu nebylo jinak. Po skvěle rozjeté první části etapy, ve které se posádka žluté liazky držela kolem 3. místa, přišla další rána. „Nádherná etapa, hodně technická, takové máme rádi a jsme v nich rychlí. Všechno fungovalo, projížděli jsme řečiště jako o závod. Pak jsme přijeli do hor a auto začalo trochu vařit. Začala nám unikat voda z chladiče, který se v náročném terénu prorazil. Díra byla tak veliká, že ani během neutralizace mezi částmi etapy jsme nebyli schopni ji opravit. Takže každých 10 až 20 kilometrů jsme museli zastavovat a doplňovat vodu. Bylo jí obrovské množství, takže jsme si ji museli brát od místních. Měli jsme plnou kabinu kanystrů a pet lahví, lítaly nám všude. A tak jsme dojeli až do cíle,“ líčí navigátor František Tomášek.
Posádka tak ztratila cenný čas, ale i přes komplikace s chladičem, dojela etapu na dobrém 14. místě a celkově drží skvělou 7. pozici. Franta zůstává nejúspěšnějším kamionem v českých barvách. A neztrácí chuť dál bojovat. „Je to nejšílenější a nejnáročnější Dakar ze všech, které jsme zažili. Jsme už strašně unavení, přehřátí, nevyspalí. Za poslední dny jsme zavřeli oči sotva na pár hodin. Hlavně mechanik Michal Mrkva má brutální spánkový deficit. Je to tu drsné fyzicky i psychicky. Ale do cíle Frantu dotlačíme, i kdyby trakaře padaly!“ vzkazuje Martin Macík a pro dokreslení situace dodává: „Kdo to nezažil, nedokáže si to vůbec představit. Dneska jsem usnul, když jsme stáli na startu do druhé části etapy. Kluci mě vzbudili, já jsem popojel další tři metry a usnul znova. V autě trávíme v děsném vedru nacpaní v kombinézách celý den. Zima, vedro, kašel, dehydratace, fakt drsný. Někdy bych to chtěl sledovat z té strany od vás. Připadáme si jako komiksové postavičky, které zdolávají jeden nemožný úkol za druhým.“
Týmový kolega Jan Brabec, který v poli motocyklů parkuje na 40. pozici a aktuálně je nejlepším českým jezdcem, se pouze přesunul do dalšího bivaku, protože pro nepřízeň počasí byla čtvrteční etapa pro motocykly a čtyřkolky zrušena. A samozřejmě užíval cenné chvíle zaslouženého odpočinku před posledními boji.
LAVOROVO DAKARSKÉ OKÉNKO
Respekt všem dakarským mechanikům! Lavor vám řekne, o čem to je…
Akce pokračuje, v noci spánek nepřipadá v úvahu. Přes celý den jsme v Toyotě, ve 21:30 ještě 130 km od bivaku. Cestou zjišťujeme od kluků před námi, co mě a mechaniky večer čeká. Myslím, že zase nastane celonoční vtipkování o tom, kdo víc čumí, jako péro z gauče. Tipuju, že tak ve 3 ráno mě to sejme a neunesu ani malou ráčnu. Doufám, že kluci z bydlíku se aspoň trošku vyspali cestou. S Kocourem vymyslíme, co a jak. S drsným nasazením racefacu přilítáme do Chilechita. Ano, bylo to znovu až do rána, ale myslím, že Franta je zase v plné síle.