Macík drží krok s nejrychlejšími, po 3. etapě je celkově 8.
Posádce žlutého kamionu týmu Big Shock! Racing ve složení Martin Macík, František Tomášek a David Švanda se daří držet krok s nejrychlejšími kamiony a po 3. etapě jsou na 8. místě mezi kamiony se ztrátou více než 1 hod. na vedoucí posádku Dimitrije Sotnikova na Kamazu. Z českých posádek se daří nejlépe Instafores Loprais Praga týmu s Alešem Lopraisem za volantem, který se drží na 5. místě průběžného pořadí. Daří se však i Tatře Buggyra ZM Racing s pilotem Ignacio Casale na 7. místě. Druhý kamion Big Shock! Racing se zkušeným Martinem Šoltýsem za volantem mírně ztrácí a je po 3. etapě celkově 16.
V 1. dakarské etapě si Macík se Šoltysem užili adrenalin
Po sobotním lehkém rozehřátí v prologu si závodníci na Rallye Dakar dopřáli první pořádnou porci 333 ostrých kilometrů na okruhu, který měl start i cíl u města Hail. Posádka žlutého kamionu týmu Big Shock! Racing ve složení Martin Macík, František Tomášek a David Švanda se probojovala na 6. pozici a stejné místo získala i celkově. Závodníci ale měli problém s jedním z kontrolních bodů a očekávají penalizaci.
I druhému týmovému speciálu pilotovanému Martinem Šoltysem, kterého v kabině jistí Roman Krejčí a Jakub Jiřinec, se podařilo poskočit pořadím. Přestože si posádka musela poradit s proraženými pneumatikami, dojel nakonec jejich kamion do cíle na 21. místě. Organizátoři závodníkům slíbili písečnou trať, která prověří navigační schopnosti posádek a dopřeje jim také několik adrenalinových zážitků. Za Big Shock! Racing můžeme potvrdit, že své sliby dodrželi. K večeru pořadatelé také oznámili, že kvůli záplavě závodníci absolvují maratonskou etapu za doprovodu svých asistencí.
Posádku Martina Macíka pozlobil jeden z kontrolních bodů
Pilot týmu Big Shock! Racing Martin Macík ve svém speciálu, pojmenovaném Karel, v úvodním prologu držel krok s elitními jezdci TOP10 a do 1. etapy tak vyjel z 8. místa se ztrátou 41 vteřin. Žluté Iveco se sedlčanskými závodníky brzy začalo postupovat pořadím kupředu. Na 4. měřeném bodě už byla Macíkova posádka na 6. pozici a tu si udržela až do cíle etapy. „Jede se od začátku vysoké tempo. Všichni jsou natěšení a letí. Ale trasy jsou zároveň hodně těžké. Navigace je složitá, jsou tu nejrůznější druhy písků, velké výjezdy, šutry, skály… Fakt to není sranda. Nesmíte nad tím ale moc přemýšlet, musíte pořád jet,“ popisoval Macík a dodal: „My jsme od začátku nasadili tempo. Ale měl jsem v sobě vzpomínky z loňska, kdy jsme právě tady řešili spojovačky, takže jsem nejel na plný výkon. Jednou jsme nevyjeli dunu, museli jsme couvat a ztratili asi 2 nebo 3 minutky. V druhé části jsme ale chytli slinu, Ferry dobře navigoval a všechno fungovalo. Zrychlili jsme ve skalách, šutrech a rozbitých pasážích, které nám vyhovují.“ Po neutralizaci ale posádka měla problém s jedním z kontrolních bodů a obává se proto penalizace. „Po neutralizaci nás čekalo 120 nepříjemných kilometrů v písku, obrovské sjezdy, rozježděná měkká trať, navigačně hodně těžká. Zřejmě jsme někde odbočili brzo, bloudili jsme, hledali jeden bod. Točili jsme se tam všichni,“ hlásil Martin Macík v cíli a dodal: „Auto zatím skvěle drží, bojujeme dál, i když to po dnešku zřejmě vypadá na penalizaci.“
Martin Šoltys lepil pneumatiku
Posádka Martina Šoltyse se v kabině druhého týmového kamionu zatím úspěšně sehrává. Navigátor Roman Krejčí loňský Dakar absolvoval na motocyklu, pro palubního mechanika Jakuba Jiřince je letošní dakarský start premiérový. V písečné části sobotního prologu se posádce nepodařilo napoprvé vyjet jednu z dun a v cíli tak nabrala ztrátu 6 minut a 18 vteřin. „S klukama z posádky se sehráváme. Musíme se zkoordinovat. Ujasňujeme si co, kdo a jak bude v kabině hlásit a hlídat. Zároveň si zvykám na nové auto. Vidím to tak na den, dva a bude to dobré. S Romanem jsme si sedli, hodně ho to baví a rychle se do navigace dostává,“ popisuje Martin Šoltys, který do 1. etapy startoval z 30. pozice. Měl ale v plánu udělat vše pro to, aby se co nejrychleji posunul blíže ke špici kamionového pole. A to se mu v neděli dařilo. Posádka s číslem 510 se postupně prokousávala kupředu, nakonec po velkém boji dojela jako 21. a o pár míst si tak polepšila, i když ji zbrzdily proražené pneumatiky. „Po prvních 150 kilometrech, během kterých jsme spoustu kamionů předjeli, jsme píchli kolo. Za 5 minut jsme ho vyměnili, rozjeli jsme se a po 100 metrech bylo to nové kolo zase proražené. Znovu jsme měnili pneumatiku a jeli dál opatrně s vědomím, že už nemáme žádnou náhradní. Když jsme se vyhýbali jednomu ze zatarasených úseků, praskla další. Naštěstí se nám povedlo jedno z kol zalepit a poslední 2 hodiny jsme dojížděli za tmy a cestou trochu bloudili. Nakonec se nám povedlo dostat do cíle,“ popisuje Martin Šoltys.
Macík drží krok s nejrychlejšími, Šoltys poskočil pořadím
Během Rallye Dakar o překvapení není nouze. V pondělí kvůli lijákům a zatopenému bivaku organizátoři upravili trasu 2. etapy, která měla být podle původního plánu maratonská. Závodníci také v cíli mohli využít pomoc svých mechaniků. Nečekané události však posádku Martina Macíka z týmu Big Shock! Racing nevyvedly z míry, dál pokračovala ve své vyrovnané jízdě a statečně se držela mezi nejrychlejšími v poli kamionů. Do cíle 2. etapy nakonec přistála na výborném 7. místě a celkově obsadila 8. pozici.
Také pilot Martin Šoltys s Romanem Krejčím a Jakubem Jiřincem po předchozí náročné jízdě rychle doplnili síly a na trať 2. etapy vyrazili s chutí dál bojovat. Jejich jízda se jim vydařila a úspěšně postupují k TOP 10. Do cíle nakonec dorazili na 11. pozici a celkově poskočili na 17. místo.
Upravená trasa, mechanici ve střehu
Na programu Rallye Dakar byla v pondělí dobrodružná maratonská etapa, kdy si závodníci večer musí své stroje servisovat sami. Pořadatelé ale už v neděli ohlásili změny. Vzhledem k silným dešťům, které vytopily místo, kde měl stát maratonský bivak, proběhla pondělní etapa klasicky. Cíl byl operativně přesunut do Al Qaisumah. A po zdolání rychlostní zkoušky čítající 338 měřených kilometrů závodníci mohli využít pomoc svých asistencí. V případě týmu Big Shock! Racing ale zásadnější servis nebyl třeba. Oba žluté kamiony do bivaku dorazily ve slušné formě.
Martin Macík mezi elitními jezdci
Pilot Martin Macík navigovaný Františkem Tomáškem a podporovaný mechanikem Davidem Švandou v 2. etapě opět držel krok s nejrychlejšími vozy kamionové sekce. Do pondělní rychlostní zkoušky startoval ze 7. pozice a tu se mu podařilo udržet i v cíli. „Další etapa za námi. Dneska jsme od začátku nasadili tempo. Uznávám, že se jede fakt hrana, nikdo vám nic neodpustí. Vyplatí se držet vpředu, protože čím méně aut před vámi projede, tím lépe pro vás. Trať byla hodně mokrá, uskákaná, technická. Terén je nepřehledný, přejížděli jsme duny s obtížností 2. V kabině máme pohodu, sil je pořád dost. Víme, že jsme zatím na začátku Dakaru, ty nejnáročnější části na nás teprve čekají. Zítra bojujeme dál,“ řekl Macík. Posádka na trati nemusela řešit žádné závažnější komplikace. „Divíme se, že Karel pořád tak dobře drží. Bez zásadnější újmy ustál všechny rány, které jsou občas obrovské. Dnešní skok z duny odneslo jen jedno světlo a promáčklá kapota,“ doplnil mechanik David Švanda.
Posádka Martina Šoltyse už se sehrála a míří k TOP 10
Posádka Martina Šoltyse odstartovala do 2. etapy po pekelné nedělní jízdě zpestřené výměnami a opravami pneumatik. Závodníci ale už dostali dost prostoru dobře se sehrát a potvrdit si, že i v extrémních situacích se na sebe mohou spolehnout. To se odrazilo také na jejich pondělním výkonu. Od startu letěli pořadím a nechávali za sebou jedno vozidlo za druhým. Ze startovní 21. pozice se postupně propracoval až na 11. místo. „Dneska se nám poprvé jelo krásně, neměli jsme žádné trápení. Užili jsme si každou část trati, ačkoliv jsme startovali zezadu a museli předjíždět spoustu aut a bugin. Naštěstí to šlo celkem hladce a z dnešní jízdy mám opravdu radost,“ řekl Martin Šoltys.
Macíka i Šoltyse zradil roadbook. Přesto dokázali dojet v dobrém čase
I úterní 3. etapa Rallye Dakar byla napínavá, oběma posádkám týmu Big Shock! Racing v úvodní části trasy nefungovaly roadbooky. Pilot Martin Macík, navigátor František Tomášek a mechanik David Švanda přesto proletěli okruh v blízkosti vesnice Al Qaisumah ve slušném tempu a do cíle etapy dojeli jako 8. nejrychlejší. Také v celkovém hodnocení je posádka 8.
Také Martin Šoltys, Roman Krejčí a Jakub Jiřinec, v kamionu pojmenovaném Arnošt, si i přes navigační komplikace vedli dobře. V cíli etapy obsadili 14. místo a celkově jsou na 16. pozici.
František Tomášek jel část trati „po čuchu“
V úterý závodníci týmu Big Shock! Racing – Macík, Tomášek a Švanda startovali na trať dlouhou 368 km ze 7. pozice dobře naladěni. Legrace je ale přešla, jakmile vjeli na trať a zjistili, že jejich roadbook nefunguje. „Já jsem dneska dokázal jet prvních 60 kilometrů bez roadbooku, jen na oči. Pak se přístroj v neutralizaci zkalibroval a začal fungovat. Zdá se, že to byla chyba organizátora. Jako opravdový stopař jsem tak vyčmuchával jednotlivé body. Nevěděli jsme, kam jedeme, létali jsme vzduchem, ale nakonec to dobře dopadlo,“ popsal své dnešní perné navigátorské chvilky František Tomášek a dodal: „Dál držíme palbu, stejně jako ostatní, jsme 8. – to na rozjezd není špatné. Dojeli jsme teprve třetí etapu a pořád můžeme zatáhnout.“ A jeho hlášení z trati doplnil i Martin Macík: „Další rychlá etapa. Zrádnější duny, které nejdou tak snadno přejet, protože jsou mokré. Musíte si najít ten správný rytmus, abyste se přes ně dostali. Do neutralizace jsme přilítli ve 140 km/h všichni najednou a po výjezdu jsme si krásně zazávodili. Posledních 50 km ale Karel nejel na 100% výkon a ztratili jsme asi 12 minut. Bojujeme dál, většinu Dakaru máme ještě před sebou,“ řekl Martin Macík.
Šoltys bez defektů, bez technických problémů a bez navigace
Závodní kamion Martina Šoltyse v úterý startoval z 11. místa. A jeho posádka bohužel musela čelit stejným navigačním nepředloženostem, jaké měli týmoví kolegové. „Dneska zase rychlá, těžká etapa. Když jsme odstartovali, zjistili jsme, že nám nejde roadbook. Takže jsme jeli podle stop. Až v neutralizaci se povedlo roadbook nahodit a zbytek trasy už fungoval. Ale byli jsme z toho trochu rozhození a nějaký čas jsme tím ztratili, což se projevilo na výsledku. Jinak se jelo dobře, bez technických problémů a defektů,“ hlásil Martin Šoltys v cíli.