Macík a Brabec postupují pořadím vpřed a řádí v písku

Po druhé etapě Rallye Dakar bylo v bivaku týmu Big Shock Racing o čem vyprávět. Pilot kamionu Martin Macík i jezdec na motocyklu Jan Brabec splnili slib a ve druhé etapě oba výrazně vylepšili své pozice. Macík se posunul na celkové 10. místo mezi kamiony, Brabec poskočil ze 141. pozice na 91. Ze svého tažení startovním polem si přivezli také spoustu zážitků. Brabčák si například celkem kuriózně zlomil kšilt u přilby, což mělo v dalších kilometrech i své výhody. Posádka Martina Macíka se zase musela vyhýbat Kamazu, který se kutálel z písečné duny.   

Pilot Martin Macík s navigátorem Františkem Tomáškem a mechanikem Michalem Mrkvou byli z druhé etapy nadšení. „Jelo se nám výborně, i přesto, že jsme se párkrát zakopali. Když jsme napoprvé nevyjeli dunu, museli jsme couvat a znovu se rozjíždět. Opravdu to tu není vždy jednoduché. Viděli jsme Kamazáka, který šel na boudu. Najednou se vyřítil z duny, udělal bum – bum -  bum a už ležel. Duny jsou zrádné. Musíte do nich najíždět z boku, tím pádem se ale kamion hodně naklání,“ popisuje písečné nástrahy Martin Macík. „Byla to nádherná, i když dost náročná etapa. Auto funguje výborně, i přesto, že jsme dost lítali vzduchem a chvílemi jeli hodně rychle. Měli jsme už hlad a těšili se na svačinu. Strašně nás to bavilo, máme radost, že jsme zpět v první desítce a jede se dál,“ doplňuje mechanik Michal Mrkva.     

Motorkář Jan Brabec do druhé etapy startoval ze 141. místa, kvůli dvouhodinové penalizaci, kterou v první etapě vyfasoval za vynechaný kontrolní bod. A díky svému obrovskému sportovnímu nasazení prosvištěl startovním polem až na výbornou 33. etapovou pozici, která mu zajistila celkové 91. místo. V poušti přitom došlo k celkem nečekané úpravě výstroje. „Šel jsem lehce na držku a zlomil si při tom kšilt. Což mi následně pomohlo v rychlých úsecích, protože mě kšilt už netahal nahoru. Mám s sebou ještě jeden náhradní, ale už mi nebude ladit k přilbě,“ hlásí Jan Brabec, který po náročné etapě dorazil do bivaku ve skvělé náladě a plný energie: „Já jsem spokojený. Jelo se mi výborně. Chytil jsem všechny body. Duny jsem prosurfoval, jak na prkně. A boží bylo, když jsme se vynořili u oceánu. Ten pohled byl tak krásný, že jsem měl chuť zastavit a udělat si selfíčko,“ dodává Brabčák. Ve druhé etapě už Jan Brabec také neměl nejmenší problém s navigací. Náročnější pro něj bylo vyhnout se všem nerovnostem na trati. „Protože jsem startoval zezadu, jel jsem hodně v prachu a bylo potřeba dávat bacha na kameny. Nejnáročnější to bylo, když přišlo poledne a nebyly vidět hrany dun,“ popisuje Brabec.          

A zdá se, že v písku si budou kluci hrát i v pondělní třetí etapě, která bude měřit 295 ostrých kilometrů. Motocykly a čtyřkolky se zde poprvé oddělí od zbytku závodníků.   

LAVOROVO DAKARSKÉ OKÉNKO

A jak popsal první dny na Dakaru populární mechanik Lavor?

„Tak hurá vstávat!“ zavelel Jirka Čáp v 6 ráno. Všichni s úsměvem. Během oblékání si dáváme poslední snídani – žemlovku. Domlouváme se, kde se potkáme. Nikdy mě nepřestanou bavit káry, co tu jezdí. Jedeme s klukama přes 200 km na start. Vesta, foťák… Pak ještě něco málo podělat na kamčáku a večer tlumiče na motorce. Nakonec víno od Brabčáka z Moravy a na pohodu vyspat…