Kolomý je pátý. Bonver Dakar Project slaví jeho nejlepší výsledek

Rally Dakar 2013 skončila. Martin Kolomý z Bonver Dakar Projectu je stejně jako loni nejlepším Čechem v nejtěžší dálkové soutěži světa. Se svou Tatrou skončil pátý, přičemž ve druhé polovině bitvy se držel na průběžných stupních vítězů.

Rychlejší bylo jen trio ruských pilotů týmu Kamaz a loňský vítěz Gerard De Rooy z Nizozemí (Iveco).

Do chilského Santiga úspěšně dorazili i další reprezentanti Bonver Dakar Projectu – šestnáctý skončil Marek Spáčil, osmnáctý Vlastimil Vildman (oba LIAZ) a dvacátý Tomáš Vrátný (Tatra). Mezi motorkáři skončil jejich kolega David Pabiška (Yamaha) 37. 

Nové společenství českých dakarských závodníků slaví. V Rally Dakar 2013 byl Martin Kolomý (Tatra) pátý a už podruhé nejlepším Čechem, čtyři kamiony – vedle Kolomého Marek Spáčil, Vlastimil Vildman (LIAZ) a Tomáš Vrátný (Tatra) zakončily soutěž v TOP 20 a motorkář David Pabiška (Yamaha) vybojoval sedmatřicátou příčku.

„Letošní Dakar bereme jednoznačně jako úspěch Bonver Dakar Projectu,“ říká závodící šéf týmu, Ostravan Vrátný. „Marťas Kolomý zajel fantasticky, jeho páté místo je vynikající. Dlouho se držel na bedně, ale pro technické problémy se mu tato výjimečná pozice nepodařila udržet. Nevadí. V takové konkurenci a v takovém nasazení je to velký úspěch. Totéž si dovolím tvrdit o výkonu celého Bonver Dakar Projectu. Jeho premiéru jsme brali vlastně jako nulté nasazení, tudíž si myslím, že nás čekají ještě větší věci. Cítím z našeho spojení velkou sílu a mám radost, že to tak berou všichni, kteří do nového dakarského společenství BDP šli. Děkujeme všem za podporu a těším se domů.“

Martin Kolomý je velice šťastný muž. Bylo to znát i v telefonním rozhovoru z chilského Santiaga.
 „Konkurence a nasazení byly neuvěřitelné. I proto si moc vážím našeho úspěchu. Nejen mého pátého místa, ale výkonu všech kolegů a kamarádů z Bonver Dakar Projectu,“ vypráví bruntálský pilot Kolomý. „Ano, myslel jsem si na stupně vítězů, ale nepodařilo se a nic se neděje. Zbrzdily mě problémy s elektronikou motoru a také urvaná řadící páka, ale tak už to v Dakaru chodí. Je to dálkové dobrodružství a konkrétně letos byla konkurence, nasazení a tempo tak obrovské, že každá minuta ztráty rozhodovala. Takže nenaříkám, naopak, jsem šťastný. Musím jen potvrdit Tomášova slova, že vznik Bonver Dakar Projectu byl skvělou myšlenkou. Hlavně pro vzájemnou pomoc. Ve druhé půlce Dakaru, kdy jsem jel vepředu a ostatní kluci za mnou, cítil jsem jejich velkou podporu. Věděl jsem, že když cokoli budu potřebovat, pomůžou mi. Považuju se za vyrovnaného člověka, ale tato podpora  mi dodávala ještě více klidu a síly. Fanoušci se mě ptali, jestli jsem by nervozní v poslední etapě, kdy byl za mnou nedaleko Aleše Loprais. Nepřipouštěl jsem si to, ale zároveň dobře věděl, že stačí jediný defekt a jsme šestí. My jsme ten defekt nakonec skutečně dostali, ale dojeli jsme „včas“ a stali se tak podruhé nejlepší českou posádkou Dakaru. I já všem děkuju moc za přízeň a těším se za vámi domů. A samozřejmě za svými dětmi, Martinem a Barborkou. Tříletý Mates má doma v Bruntále přes třicet čísel sněhu, ve kterém dovádí s velkou plastovou Tatrovkou a pořád se ptá, kdy už bude táta doma. Už brzy, Mates, už brzy!“

Členové Bonver Dakar Projectu se na cestu k domovu vydají 23. ledna. Z chilského Santiaga poletí přes Madrid do Vídně, kde by měli přistát o den později. 

Media Bonver Dakar Project