Dakar je stále těžší: Šoltysovi málem došla nafta, Macháček se strachoval o řemen

Pátá etapa byla z pohledu ostrých kilometrů druhou nejkratší letošního Dakaru, ale na náročnosti soutěže se nic nemění. V těžkém písčitém terénu rostla spotřeba obou závodních speciálů a naši jezdci to měli těsné. Martin Šoltys drží v celkové klasifikaci deváté místo a Josef Macháček se posunul o další tři pozice vzhůru.

Konečně přišla změna terénu a jezdci si mohli oddechnout. Kameny vystřídal dlouho očekávaný písek. „Etapa byla určitě lepší než včera. Bylo to hodně písčitý, do kopce a pak zase z kopce, takže taková centrifuga. Když jsme dojeli do cíle speciály, tak nám v nádrži zbývalo pouze padesát litrů nafty a s tím bychom do bivaku nedojeli. Naštěstí byla po cestě pumpa s naftu, a i když to bylo na hraně, dopadlo to dobře. Většinu času se jelo na plný plyn, auto dostalo pořádně zabrat, ale fungovalo skvěle,“ uvedl v cíli čtrnáctý Martin Šoltys.

Na stav paliva v nádrži myslel také Josef Macháček, a nejen na to. „Byl to zase úplně odlišný terén, jiné scenérie. Museli jsme úplně jinak přistoupit k jízdě, protože kameny byly jen na začátku. Pak následoval písek, což mě baví. Muselo tady asi pršet, protože spodek písku byl mokrý, a tak se nezapadalo. Potěšilo mě, že nás nikdo nepředjížděl, a naopak jsme předjížděli my. Ke konci etapy jsme se už ale báli, aby nám vydržel benzín, protože spotřeba v písku byla enormní. Ale strach jsem měl i o řemen. Ten měnilo hned několik posádek,“ uvedl v bivaku jezdec týmu Buggyra Racing.

V pátek čekala na posádky poslední etapa před dnem volna. Bude to ale doposud nejdelší den, co se kilometrů týká. Z celkových 830 se jich bude 478 měřit na čas. Její profil je zcela písčitý a na dvaceti procentech se rozprostírají duny.