Dakar, jak má být. Dal zabrat, ale radost z úspěchu je o to větší, vzkazují Macík s Brabcem 

Letošní 40. ročník závodu Rallye Dakar se vrátil ke svým kořenům. Byl drsnější, nebezpečnější a šílenější, než všichni očekávali. Jeho náročnost dokresluje i počet závodníků, kterým se nepodařilo projet cílem. Bylo jich více než polovina a svou misi nedokončilo také mnoho favoritů. Bivaky v posledních etapách nikdy nebývaly tak prázdné. O to cennější je úspěch, kterého se podařilo dosáhnout jezdcům sedlčanského týmu Big Shock Racing. Pilot Martin Macík, navigátor František Tomášek a mechanik Michal Mrkva vybojovali výborné 5. místo, když jejich žlutý Liaz Franta dojel v poslední etapě druhý. A zajistili tak největší český úspěch na letošní Rallye Dakar. Nováček v dálkových soutěžích, Jan Brabec, dojel na 39. pozici a stal se nejlepším českým zástupcem v poli motocyklů. Big Shock Racing tak dokázal, že i menší profesionální tým zvládne velké věci. Rozhodující je kvalitní příprava, dobré zázemí a sehraná parta, kterou spojuje společné nadšení.

„Byl to Dakar, jak má být. Páté místo mezi kamiony v tak náročném ročníku je jednoznačný úspěch. Nejeli jsme na etapová vítězství. Upřednostnili jsme chladnou hlavu a klidnou sílu, které nám pomohly projít závodem a překonat všechny těžkosti. Protože o ty jde na Dakaru především. Potkají každého, ale vy musíte všechny komplikace, které se vám postupně staví do cesty, zvládnout a vypořádat se s nimi co nejrychleji a nejefektivněji. A to se podařilo,“ hodnotí letošní výsledek Martin Macík starší, šéf týmu Big Shock Racing. A dodává: „Všichni jsou mile překvapeni výkonem Honzy Brabce. Ale my jsme mu od začátku věřili. Šlo mu to výborně a ukázal, že letos to byl jen slibný začátek, který určitě bude mít další pokračování.“         

Osmadvacetiletý český pilot Martin Macík za vydatné podpory navigátora Františka Tomáška a mechanika Michala Mrkvy podával v jednotlivých etapách vyrovnané výkony a po celou dobu se v průběžném hodnocení držel v první desítce, i když to občas nebylo jednoduché. „Potěšilo nás, že se na Dakar vrátily duny. A ve velkém. Ale přiznávám, že letos to bylo opravdu těžké, od druhé etapy šlo do tuhého, a abychom neudělali chybu, museli jsme se soustředit na každý metr. Jsou věci, které prostě nedokážu popsat, musejí se zažít, a tento Dakar byl takových momentů plný. Byli jsem párkrát opravdu na pokraji sil, ale drželi jsem se stále ve střehu a naději. A nakonec to dobře dopadlo. Z parádního pátého místa proto máme o to větší radost,“ říká Martin Macík. Kritické okamžiky, kdy v páté etapě přestalo fungovat řízení, v desáté prasknul chladič, Franta zapadl do bahna a následovalo několik defektů nebo v nejvtipnější třinácté etapě, kdy posádka musela více než 200 km dojet ve tmě bez předního skla jen s motorkářskými brýlemi na očích, ilustrují, co vše dokázali závodníci na své cestě Dakarem vyřešit. Pomáhala optimistická atmosféra v bivaku, pozitivně naladění mechanici i předchozí zkušenosti. Martin Macík letos absolvoval svůj šestý Dakar, čtvrtý v roli pilota, dvakrát navigoval.

Týmový motorkář Jan Brabec, který má na svém kontě několik motokrosových titulů, dojel do cíle svého prvního Dakaru na výborném 39. místě. Stal se tak nejlepším motocyklovým jezdcem v českých barvách. A to navzdory dvouhodinové penalizaci, kterou získal hned v první etapě za jeden neprojetý kontrolní bod. Ačkoliv byl Brabčák letos na Dakaru nováčkem, zvládal ho s přehledem. Do cíle úmorných etap dojížděl vždy s úsměvem a se slovy „Jelo se mi výborně.“ Na trati ho přitom potkala mnohá úskalí, pády, při kterých si naštípl žebro, proražená nádrž, zničená spojka, navigační špeky nebo pochod s nepojízdnou motorkou do cíle etapy. Ve všech situacích si dokázal poradit a závod zdárně dokončit. Jan Brabec na letošním Dakaru zúročil také své dlouholeté motokrosové zkušenosti a vyplatila se mu i poctivá příprava na dálkové soutěže, které se věnoval celý rok před odjezdem do Jižní Ameriky. Svůj podíl na výsledku má také Honzův táta Libor Brabec, který po celou dobu pečoval o jeho závodní stroj. Svým výkonem Honza bodoval 9. místem také mezi letošními dakarskými nováčky. „Letošní start na Dakaru mi definitivně přehodil výhybku od motokrosu směrem k dálkovým soutěžím a nalil mi dožil novou sílu a nadšení pro závodění. Tato nejdrsnější forma motorsportu mi naprosto vyhovuje. Už rozumím tomu, proč Dakar svou popularitou dohání Formuli 1. Letos jsem se slibně rozkoukal a ověřil si, že na to mám. Vím, na co se připravit. A příští rok jsem tam zas,“ říká Jan Brabec.   

Po návratu z Jižní Ameriky se všichni členové týmu těšili na spánek, teplou vanu a svíčkovou, ale už v letadle začali spřádat plány na další Dakar. Když byste se kohokoliv zeptali, jestli do toho jde příští rok znovu, bez rozmýšlení odpoví: „Samozřejmě, že ano“. Dakar je prostě závislost.