Sedmá etapa ve znamení písku

Sedmá etapa přinesla 414 závodních kilometrů. Kromě písku byly na programu i duny, které měly být podle organizátorů velmi obtížné. Promet/Czechoslovak Group tým Tomáše Tomečka absolvoval rychlostní zkoušku z Tiwilitu do Tiwilitu bez zaváhání a v cíli se mohl radovat z etapového stříbra.

Sedmé dějství se jelo jako smyčka, startovní a cílový bivak byl tedy stejný. Pro asistence, organizátory a veškerý doprovod, který souvisí s rallye, tak přineslo pondělí možnost odpočívat a třeba se i smočit v moři, které je od bivaku coby kamenem dohodil.

"Organizátoři nás před touto etapou hodně strašili," popisuje Tomáš Tomeček a hned pokračuje: První část byla hodně rychlá a někdy kolem osmdesátého kilometru přišly duny. Písek byl velmi měkký, takže průjezd byl obtížný, ale ne až tak pro naši Tatru. V dunovém poli jsme viděli velké množství zakopaných aut a motorek. Mě to ale zas tak těžké nepřišlo, těšil jsem se na opravdu velké duny a těch jsme se nedočkali."

Podobně jako v předchozích letech jede ruský Kamaz v dunách týmovou režii. "Na jedné duně jsme míjeli dva spolupracující Kamazy," popisuje zajímavý moment navigátor Ladislav Lála a dodává: "V šesti se kope lépe, než nám ve dvou. Hned jsem si vzpomněl, jak jsme se přede dvěma lety z podobné situace sami prohazovali skoro tři hodiny. Kluci to nicméně společně zvládli velmi rychle a po polovině etapy nás "pěrvyj bojovyj" předjel. Hned za ním jel samozřejmě "vtoroj gazovyj".

Po projetí dunovým polem se charakter etapy změnil a kromě desítek kilometrů velbloudí trávy přišly pro letošek tak typické rychlé úseky. "Od poloviny až do cíle jsme opět jeli neskutečnou palbu," pokračuje Tomáš Tomeček. "Ve stopadesátce jsme se drželi za prachem Kamazů. Těsně před cílem jsme míjeli druhý Kamaz, který řešil defekt levého předního kola. Perfektně dnes také fungovala navigace."

Navigačně měla být sedmá etapa podle organizátorů velmi náročná. "Naštěstí jsme se dnes vyvarovali jakékoliv, byť i malé chybičky. Tomáš jel skvěle a všechna úskalí tratě jsem hlásil s předstihem," navazuje na Tomáše navigátor Láďa Lála. "Bylo zajímavé jet velkou část druhé poloviny právě za Kamazy. Chvílemi jedou výrazně jinak, než co říká itinerář. Pokud bych jel jen podle road booku, tak bych si některá zkrácení nedovolil."

"Z dnešní etapy mám smíšené pocity," uzavírá Tomáš Tomeček. "Africa race za poslední roky neskutečně zrychlila. Jsem rád, že jsme pořád v závodě a že se dokážeme držet na dostřel. Auto je naštěstí i po dnešku v perfektním stavu, na čemž mají svůj podíl i naši mechanici Jarda Žerdík a Pavel Kletenský."

Na co se může závodní karavana Africa Eco Race 2017 těšit v úterý? Etapa z Tiwlitu do Elb Jraik slibuje 425 ostrých kilometrů. Z malé části se pojede v opačném směru po stejné pistě, po které vedla trasa sedmé rychlostní zkoušky. Na programu jsou i duny, byť by neměly být zas až tak obtížné. Posádka Tatry se startovním číslem 401 se tak má i zítra na co těšit...

Ladislav Lála, 9.1.2017

Dějství šesté ve znamení rychlosti

Závodní karavana Africa Eco Race 2017 se po zaslouženém dni volna přesunula do Mauretánie, kde závodníci absolvovali 173 km dlouhý sprint. Promet/Czechoslovak Group tým Tomáše Tomečka proletěl šestou etapou bez zaváhání a v cíli ztrácel pouze tři minuty na první Kamaz.

V neděli si musel celý bivak přivstat. "Čekal nás dlouhý přejezd na Marocko – Mauretánskou hranici a tak jsme vstávali v 5:00, abychom mohli v 6.03 odstartovat do 438 km dlouhé spojovací etapy," popisuje logistiku závodu Tomáš Tomeček. "Na hranicích se naštěstí nekonaly manévry, díky kterým jsme zde přede dvěma lety strávili nekonečné hodiny. Vše se podařilo vyřídit během hodiny, s tím že mauretánská víza budou vydávána v bivaku."

Obávaná hraniční procedura šla tak hladce, že většina závodníků dorazila na start první mauretánské etapy o tři hodiny dříve. Tatra se startovním číslem 401 zaparkovala kolegiálně poblíž motorkářů, kteří se snažili chránit před spalujícím sluncem, a rázem se její stín stal útočištěm pro hrozen borců, kteří jedou na dvou kolech.

V 15:15 se na trať konečně vydala i posádka Tomeček – Lála. "Věděli jsme, že dnešek bude rychlý, ale nikdo z nás netušil jak moc rychlý," komentoval po projetí cílem Tomáš Tomeček. "Většinu etapy jsme jeli na plný plyn a limit 150 km/h bylo v autě slyšet častěji, než kdy jindy. Nemám podobné etapy moc rád, protože na nich není nic technického. Navíc skoro nefoukal vítr, takže prachová clona zůstávala nad pistou a chvílemi jsme jeli tak trochu na srdíčko."

Z pohledu navigace byla šestá etapě spíše tou jednodušší. "Dnešek byl z pohledu navigace jednoduchý. Jely se v podstatě dva azimuty a člověk by se musel hodně snažit, aby zabloudil," navazuje na Tomáše jeho navigátor Láďa Lála. "Zítra to bude podle všeho mnohem náročnější, aneb organizátoři slibují nejtěžší etapu na Africa race."

Sedmá etapa slibuje 414 ostrých kilometrů a má dojít i na velmi náročné duny, do kterých prý nejezdí ani místní. "Organizátoři opakovaně zdůrazňovali, že etapa bude náročná na navigaci, podobně jako duny na projetí," říká Tomáš Tomeček a hned pokračuje: "Pokud chceme pomýšlet na dobrý výsledek, tak musíme především dojet. Uděláme pro to maximum. Auto je zatím fantastické, stejně jako atmosféra v kabině. Jedeme dál a jsme za to moc rádi."

Velké manévry se odehrávaly i při příjezdu do bivaku, který je situován na solisku. Hned několik kamionů se propadlo do bahna, které se skrývá pod krustou písku. "Přijeli jsme do bivaku jako jeden z prvních kamionů a nic netušíce jsme zapadli tak, že jsme rádi využili pomoci kamionů, které dorazily po nás," komentuje drobnou nepříjemnost mechanik Jaroslav Žerdík, který si spolu s příborským démonem Petrem Kletenským poradil i s touto nepříjemnou situací.

Ladislav Lála, 8.1.2017