7.1.2014 - Mauretánie – Chami

Závod jako Africa Race nelze pořádat bez podpory místních vlád . Obě země jak Maroko tak Mauretánie jsou více či méně maskované vojenské státy, i když Maroko je oficiálně království a Mauretánie prezidentská republika. Zde v Mauretánii je přítomnost vojáků vidět na každém kroku. Zvýšeno o ten fakt, že celý závod je pod jejich dohledem. Povětšinou se pohybují v povzdálí, ale vědí o nás. Ráno jsme jeli před závodníky k dunám a čekali než odstartují a přijedou. Jen co jsme zastavili o pár kilometrů dále, se na horizontu objevilo vojenské auto. Dalekohledem jsme byli zkontrolování a vojáci opět někam odjeli. Vědí o nás. S ohledem na současný stav závodu, odehrávající se pouze na západ od města Atar, jsem se včera zajímal o to zda na východě je opravdu tak nebezpečná situace. Prý Mauretánské úřady tvrdí, že situace na východě území je pod jejich kontrolou a je bezpečná, ale franzouszká vláda má oblast na východ od Ataru označenou jako „red zone". Tedy místo se zvýšenou mírou rizika. Pro to je tedy závod v místech kde dnes je. Ptal jsem se pořadatelů zcela zištně. Dnes etapa končí ve městě Akjut. Do „hraničního" Ataru je to něco kolem dvě stě dalších kilometrů, ale kousek pod ním je jeden z přírodních světových úkazů, které stoji za to vidět. V horách pod Atarem je veliký vychladlý vulkán s nádhernou okolní scenérií. Bohužel nám tam cesta nebyla pořadateli doporučena. Museli by řešili nás výjezd mimo ohraničenou oblast a bylo by z toho zbytečně moc komunikace. Škoda, zítra etapa začíná a končí v okolí bivaku a přes den se takový výlet přímo vybízel.

Z bivaku v Chami do bivaku v Akjutu je cesta dlouhá pětset kilometrů. Samozřejmě je to vzdálenost platná pro asistenční vozidla. Krajina se s ubíhající vzdáleností moc nemění. Střídají se planiny porostlé světle zelenou trávou s písčítými oblastmi. Krom hlavního města Nouakchott není po cestě většího osídlení. Pokud někde žijí lidé je to vždy trošku smutný pohled. Rozpadlé chýše a slátané stany. Elektriku jsem zde nataženou žádnou neviděl a o kanalizaci bych asi také hledal marně. V těchto místech je pitná voda k dispozici v místní studni nebo jsou vidět velké pogumované vaky ležící na zemi naplněné dovezenu vodou. Snažíme se jezdit okolo těchto míst pomalu a dáváme dětem hračky, které jsme dostaly sebou. Osvědčilo se nám zástavovat jen u měnších skupinek dětí. Ve větším počtu se strhává nefalšovaný boj a vřava. Ani se moc nedivím, jen se smutně usmívám. Nejbližší hračkářství je pro ně vzdáleno několik tisíc kilometrů a pro většinu z nich jsou i v jejich věku důležitější starosti než hračky. Třeba, nemít hlad.

Emoce pracují i mezi závodníky. Každý rok mi přináší nové zážitky a dnes jsem si vzpomněl na Michaela Schumachera s Davidem Coulthardem ve Formuli 1. V roce 1998 Michael neudržel nervy na uzdě a šel si pěstmi vyříkat do garáže Mercedesu incident na trati. Toho samého jsem byl svědkem i dnes. Bohužel na dálku jsem nerozeznal o koho jde, protože se celá událost odehrála na druhé straně bivaku. Hned za dojezdem se strhla bitka dvou posádek, kteří si potřebovali vyjasnit nějakou situaci dnes v etapě. V danou chvíli nenašli pádnější argumenty než své pěsti. Mimochodem Michael Schumacher je každodenní téma i zde. Každý s kým jsem hovořil mu přeje co nejrychlejší uzdravení.

Dnešní etapa byla přesně ta, na kterou Tomáš se svou Tatrou čeká. Výsledky mluví za vše. Pro Tomečka jsou duny jeho přirozenost. Třetí místo celkově v kategorii osobních vozů a kamionů hovoří jasnou řečí. Pokud by Tatra byla motorka, dojel by dnes na druhém místě. Opakoval bych se, kdybych psal o jeho schopnostech vnímat vůz v tomto terénu. Nechám to tedy na tom, co nám řekl po dojezdu. „Etapa byla těžká, ale nám sedla. Neudělali jsme žádnou chybu. To, že se nám daří jsem věděl v momentě, kdy jsme začali předjíždět motorkáře startující půl hodinu před námi. Na čtvrtém checkpointu mi pořadatelé značili, že jsme zde teprve čtvrtí, kdo jsme projeli. Bylo to i pro mě překvapení. Mnohokrát jsme museli najíždět duny na několik pokusů a zapadali jsme do písku. Problematické situace se dalo zvládnout z kabiny a nemuseli jsme nikde kopat lopatou. Vše se řešilo vhodným podhuštěním kol a unikátní schopností podvozku Tatry efektivně pracovat se silou motoru". Na otázku, co byl kritický o kamžik celé etapy, Tomáš odpověděl, „Volně stojící a zabržděný osel". V jenom místě přímo na trati stálo zvíře, které zanechalo tělo v tomto světě a mysl mu odplula mimo. Z přemýšlení ho nevytrhl ani klakson, který mu musel rozvibrovat celé tělo. Osel tam možná stojí do teď, ale duna, po směru jeho pohledu, bude rozoraná ještě dlouho. Dnes vyhrávaly zkušenosti. Zítra budou opět potřeba. Na závodníky čeká dunová etapa a dle roadbooku na příští den se zdá být těžší než ta dnešní.

Pro mě osobně bylo dnešním překvapením třetí místo motorkáře „Alexe" (110 Barbera Allesandra). To je ten, kterému jsme před pár dny v Maroku půjčili na benzín. Potkal jsem ho před chvíli v bivaku. S úsměvem od ucha k uchu mi říkal, že vše na co dnes sáhl mu vyšlo a to proč jsem přijel, dnes získal. Veliká gratulace Alexi!

Z bivaku v Chami
Za Livescore Team Vojtěch Morávek ml.

Výsledky etapy CHAMI - AKJOUJT

Moto

1.103 PISANO Michael 5:02:55 Honda
2.164 ROBIN Dominique 5:18:51 KTM
3.110 BARBERO Allesandro 5:36:53 KTM

Moto – Celkově

1.103 PISANO Michael 25:24:07 Honda
2.164 ROBIN Dominique 25:53:12 KTM
3.161 DUBOIS Norbert 26:43:15 KTM

Auto

1.200 SCHLESSER J.Luis 4:55:08 Schlesser original
2.203 FROMONT Yves 4:59:10 BUGGY Terek
3.201 LOOMANS Jacques 5:25:25 Toyota Hilux

Auto– Celkově

1.200 SCHLESSER J.Luis 23:22:56 Schlesser original
2.201 LOOMANS Jacques 24:42:33 Toyota Hilux
3.211 TURON BARRERE Michel 25:59:09 Buggy CRD

Kamion

1.400 TOMECEK Tomas 5:17:46 TATRA
2.403 ESSERS Noel 5:54:50 MAN
3.401 JACINTO Elisabete 6:07:56 MAN

Kamion celkově

1.400 TOMECEK Tomas 26:55:24 TATRA
2.401 JACINTO Elisabete 28:06:55 MAN
3.402 KOVACS Miklos 29:02:51 SCANIA