AER 2019: V Mauritánii si každý najde svou stopu

Není vždycky všechno tak, jak by si člověk představoval. A naplánoval. Z maratónské dvojetapy na Africa Eco Race 2019 jsou nakonec dvě standardní mauritánské dunové etapy. Ta dnešní se jela jako sedmá v pořadí a Tomáš Tomeček se v ní prodral z chvostu pole výrazně dopředu, což se následujícího dne odrazí na lepší startovní pozici.

Panovaly obavy, zda se konečně podaří přiletět helikoptérám. Ty už dva dny čekaly v Dakhle až opadne mlha. Taková mlha, jakou v těch končinách nepamatují ani hodně ostřílené pouštní lišky. Kdyby helikoptéry nepřiletěly, etapa by se zřejmě zkracovala, možná i rušila. Bezpečí závodníků je na prvním místě. V 10 ráno přiletěly. Už předtím ale pořadatelé museli jednat, a tak pro jistotu zrušili hlavní maratónský prvek této dvojetapy, tedy nutnost po dojezdu první části odevzdat stroj do uzavřeného parkoviště. Kdo to tedy zvládne dotáhnout do cíle, který byl stejně jako start umístěn nedaleko bivaku, může s mechaniky na technice dělat klidně třeba do rána.

Tomáš Tomeček dnes vyhlížel nejen helikoptéry, ale také bílou Tatru balai svého týmu Tom Racing. Podle domluvy s ní měli Leopold Paďour a Pavel Kletenský po záchranné misi o délce přes 3600 kilometrů dorazit někam na trať. Cílem mise bylo přivézt a namontovat do balai spojkovou hřídel, kterou ze své Tatry obětavě zapůjčil Petr Čapka. „Bílé baléčko jsem viděl na CP2, tedy na druhém checkpointu,“ hlásí s radostí v hlase Tomáš Tomeček. „Klaplo to perfektně. Všechna auta fungují a pracují. Pavel si zítra přesedne zase zpátky k Milanovi Spáčilovi do asistence, a pojedeme dál.“

Tomeček právě po problémech se spojkovou hřídelí nedokončil pátou etapu, šestá byla zrušena kvůli nepřítomným helikoptérám, a tak se do stahování obří ztráty mohl pustit až v té sedmé. „Taková penalizace se ale doopravdy nedá stáhnout,“ zůstává ale nohama na zemi, a dodává: „Beru to s pokorou. Jsem hlavně rád, že jedou obě naše balai. A my se pořád učíme. Teď už třeba víme, že budeme preventivně měnit i spojkové hřídele. A brát si náhradní s sebou.“

Před závodem si pilot stoprocentně mechanické Tatry 815 žádné cíle nekladl, tak je aspoň nemusí měnit. „Je to pořád stejné. Chci s radostí dojet do cíle, do Dakaru,“ usmívá se i přes momentální nepřízeň osudu. „Dneska to pro mě bylo docela zajímavé. Takhle vzadu jsem už dávno nestartoval. Poměrně brzy jsem předjel malé i velké Gazy. A pak spoustu motorek, ani netuším kolik,“ vrací se Tomeček k sedmé etapě. „Tady je ta Afrika krásně široká, každý si může najít svou stopu a předjíždění není žádný problém. Zato se mi podařilo zakufrovat. Popletl jsem to a minul jeden waypoint. Myslel jsem, že dva, ale naštěstí jen jeden.“

Bloudění, předjíždění, nakonec je z toho čtvrté místo v etapě. Mezi kamiony byla nejrychlejší Elisabete Jacinto s Manem, a asi v celém bivaku není jediný člověk, který by jí to nepřál. Je to skvělá závodnice, žena, která má za sebou čtyři Dakary na motorce, jela ho i v autě. V posledních letech ji opakovaně zrazovala technika a nedojela ani do Mauritánie. Proslýchá se, že po tomhle závodě chce skončit, protože jí po těch smolných ročnících trochu opustila motivace. Letos se ale rozjela k životnímu výsledku.

Na ten jistě pomýšlela také posádka Dominique Laure, Christophe Crespo sedlající jednu ze šesti bugin Optimus ve startovním poli. Francouzi vyhráli první čtyři etapy, v páté sice drobně zaváhali, ale celkově suverénně vedli. Jenže v samotném cíli dnešní etapy se ve vysoké rychlosti srazili s vozem týmových kolegů bratří Kuprjanových, kteří byli průběžně sedmí. Oba Optimusy zůstaly na dohled z bivaku k nepoznání zdemolované, posádky do bivaku naštěstí došly po svých. Neuvěřitelná smůla týmu MD Rallye Sport, jenž téměř před zraky svých mechaniků přišel o třetinu vozů v soutěži.

Zemětřesení, i když o hodně menší, zažila také klasifikace jezdců kategorie moto. Poprvé nevyhrál etapu Botturi ani Ullevalseter, ale Simone Agazzi. Toho na celkovém třetím místě před volným dnem přeskočil Martin Benko, a Agazzi si svou pozici v sedmé etapě vzal zpět. Benko na něj ve 480 kilometrů dlouhém speciálu ztratil 10 minut, což mu stačilo až na páté místo. Jeho krajan Ján Zaťko bojuje v kategorii nad 450 ccm především se Švédy Rahmem a Berglundem. V sedmé etapě najel na dosud vedoucího Rahma přes 17 minut a celkově na něj ztrácí už jen necelé dvě minuty. Do cíle v jednom ze svých nejlepších dosavadních výkonů dorazil také Lukáš Kvapil.

Osmá etapa bude měřit 445 kilometrů, a bude tedy jen o málo kratší než ta sedmá. Na závodníky čeká mix písků a dun, další porce náročné navigace. Zejména v poslední třetině etapy se dají čekat záludné chytáky a pasti, které bez poctivé práce s roadbookem bude jen stěží možné dobře zvládnout.

7. etapa Africa Eco Race 2019: Chami - Gare du Nord, 8. ledna 2019

Celková délka: 501 km
Přejezd: Chami - Gare du Nord 20 km
Etapa: Gare du Nord - Chami 481 km
Přejezd: 0 km, cíl v bivaku

Výsledky 7. etapy:
Kamiony: 1. Jacinto (Por./MAN) 4:54:39, 2. Bouwens (Bel./Iveco) +8:30, 3. Elfrink (Niz./Mercedes) +19:02, 4. Tomeček (ČR/Tatra) +21:51.
Moto: 1. Agazzi (It./Honda) 5:14:28, 2. Ullevalseter +2:21 (Nor./KTM), 3. Botturi (It./Yamaha) +4:22, … 5. Benko +10:12, … 15. Zaťko (oba SR/KTM) +1:08:06, 20. Kvapil (ČR/Husqvarna) +1:37:53.
Auta: 1. Gerard (Fr./Optimus) 4:26:40, 2. Martin (Fr./Tarek) +12:29, 3. Strugo +14:08 (Fr./Optimus).

Výsledky po 7. etapě:
Kamiony: 1. Jacinto (Por./MAN) 26:56:47, 2. Essers (Bel./MAN) +2:09:59, 3. Bouwens (Bel./Iveco) +2:16:13, … 6. Tomeček (ČR/Tatra) +17:02:31.
Moto: 1. Botturi (It./Yamaha) 26:04:58, 2. Ullevalseter +5:15 (Nor./KTM), 3. Agazzi (It./Honda) +2:05:26, 4. Benko +2:07:58, … 14. Zaťko (oba SR/KTM) +6:18:38, 28. Kvapil (ČR/Husqvarna) +12:16:05.
Auta: 1. Strugo (Fr./Optimus) 24:39:31, 2. Martin (Fr./Tarek) +1:13:09, 3. Gerard (Fr./Optimus) +1:24:24.